Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2013

5. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.

Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později v noci, o víkendu už jen v druhé polovině noci. K pěknému setkání ráno se chystá 2. února, kdy bude vedle hvězdy Spica v souhvězdí Panny. Ráno před sedmou to bude pěkná podívaná nad jihozápadem. Ještě blíže k sobě ale budou tentýž den po půlnoci.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
28.1. 18:40 28.1. Ganymed zákryt 16:51-19:02, zatmění 21:34-23:50
30.1. 20:20 1.2. Europa přechod 17:51-20:16, stín 20:15-22:40
1.2. 22:00 2.2. Io přechod 20:25-22:36, stín 21:39-23:50
2.2. 23:40 3.2. Io zákryt 17:44, zatmění konec 21:08
Časy jsou v SEČ.

Ráno pozorujeme planetu Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem vrcholí již před šestou ráno. Je však pouze necelých 30° nad jižním obzorem. Dají se snadno vidět krásně rozevřené prstence a při uklidnění obrazu také stín planety na prstenci a jiné detaily. Dobře lze poblíž planety detekovat také měsíc Titan a ve větším dalekohledu i další měsíčky.
Končí návštěva planety Merkur v korónografu SOHO, což je neklamnou známkou pro nás, že se blíží výhodná únorová elongace, kdy bude Merkur večer poměrně vysoko nad jihozápadem.

Slunce bylo už letos aktivnější. Pokud jste však plánovali cestu k polárnímu kruhu za mihotavým svitem polární záře, pak máte šanci nejen při výskytu aktivních oblastí na povrchu, ale občas se atmosféra rozzáří i díky rychlému slunečnímu větru z koronální díry, tak jako koncem ledna. Pro nás v ČR jsou záře spojeny jen s velmi aktivními oblastmi s velkými skvrnami a tak nezbývá, než čekat. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K byl odložen na 30. leden.
     
  • Kromě Curiosity jezdí po Marsu také robotické vozítko Opportunity. Letos v lednu slaví již 9 pozemských roků a za necelých 5 měsíců již 5 marsovských roků na povrchu. Dosud ujela zhruba 35,5 kilometru a studuje okraje velkého kráteru Endeavour. K devátému výročí připravil tým barevné panorama okolí nazvaného Matijevic Hill.
     

Výročí:

  • 1. února 1958 (55 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
     
  • 1. února 2003 (10 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě poznání.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc ráno a Merkur večer
  • Výročí: Thomas David Anderson
  • Výročí: Jules Verne
  • Čínský nový rok

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Columbia, Opportunity, Saturn, Jupiter, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »