Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu

Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.  Autor: NASA
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.
Autor: NASA
Když v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.

Pamětníci si jistě vzpomenou na leden 2004 a na vzrušující přistání dvou vozítek mise MER (Mars Exploration Rover), vyvinutých NASA, na Marsu. Scénář přistání byl trochu odlišný od neméně napínavého přistávacího manévru, jaký předvedl v srpnu rover Curiosity (MERy při přistání využily protinárazové airbagy na rozdíl od „nebeského jeřábu“), nicméně obě přistání byla tehdy úspěšná a průzkumníci se mohli pustit do práce.

Oppurtunity (Příležitost) dosedl tři týdny po svém kolegovi jménem Spirit (Duch), konkrétně 25. ledna 2004 světového času (UT), v oblasti Pláně Meridiani v rovníkové oblasti planety v malém kráteru, pojmenovaném Orel. Stejně jako Spirit na druhé straně rudého světa, i Opportunity měl před sebou tříměsíční primární misi, plánované poježdění po Marsu o celkové vzdálenosti asi 600 metrů a úkol vyzkoumat, resp. poskytnout vědcům vodítka k vyzkoumání, zda okolní prostředí bylo někdy v minulosti vlhké.

Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu. Autor: NASA
Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu.
Autor: NASA
Hlavní vědecký úkol Opportunity splnil již během primární čtvrtroční činnosti, odvysílal na Zemi důkazy o tom, že voda kdysi smáčela půdu Marsu a tekla po jeho povrchu. Od té doby vědci z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která pověřená ředitelstvím NASA řídí misi Opportunity i Curiosity, popojížděli s Opportunity k větším kráterům, kde je možno se setkat s horninami staršími a z hlubších vrstev, podávajícími svědectví o historii Marsu (proč je to již jen zmrzlá a vyprahlá poušť, kde je vláha, magnetické pole, hustá atmosféra? To by mohly být důležité poznatky i pro budoucí vývoj Země).

V současné době Opportunity na povrchu Marsu pracuje již 36krát déle, než bylo původně plánováno a namísto šesti set metrů najezdila 35,5 kilometru.

„Nejdůležitější není to, jak dlouho už mise trvá nebo jakou vzdálenost Opportunity urazil ale kolik výzkumů a objevů učinil,“ řekl k dnešnímu výročí John Callas, manažer projektu MER.

V současné době se Opportunity nachází na západním okraji starého kráteru Endeavour s průměrem 22 km, a používá kamery na svém „stěžni“ a nástroje na robotické paži ke studiu žilnatých vyčnívajících hornin zde přítomných. Získané informace pomohou utvořit představu o zdejším rozdílném, méně kyselém, kdysi vlhkém prostředí, než jaké Opportunity objevil na počátku mise.

Česká verze komiksu o robotu Spirit.  Autor: xkcd.com
Česká verze komiksu o robotu Spirit.
Autor: xkcd.com
Dvojče Opportunity, robota Spirit, bohužel na Rudé planetě potkal méně příznivý osud. Na jaře 2009 uvíznul v jemném písku, ze kterého se již nedostal. NASA po analýzách situace a pozemních simulacích instruovala Spirit k specifickému způsobu jízdy za účelem uvolnění. Veškeré snahy byly bohužel bez úspěchu, 26. ledna 2010 NASA oznámila, že vozítko zřejmě uvízlo již nenávratně.

Spirit přesto pokračoval ve vědecké práci jako statická platforma a dle jeho signálu se mimo jiné upřesňovaly údaje o rotaci a pohybech Marsu. Tato jeho úloha však již neměla dlouhého trvání: Spirit se naposledy ozval 22. března 2010, 2210. den na Marsu. Snahy o jeho znovuzkontaktování NASA ukončila v květnu 2011 a Spiritu uspořádala oficiální „pohřeb“ na ředitelství ve Washingtonu.

Naproti tomu Opportunity stále pracuje. Nechme se překvapit, jakou dlouhověkostí nám předvede Curiosity, pracující na Rudé planetě již bezmála půl roku s primární misí plánovanou na asi 23 měsíců. Curiosity však má oproti Opportunity jednu velkou nevýhodu: zatímco Opportunity získává teplo a elektřinu pomocí klasických solárních panelů s teoreticky neomezenou životností, Curiosity zásobuje životodárnou energií generátor, v němž se přirozeně rozpadá radioaktivní materiál, kterého samozřejmě Curiosity neomezené množství nemá.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Spirit a Opportunity, Mars


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »