Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu

Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.  Autor: NASA
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.
Autor: NASA
Když v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.

Pamětníci si jistě vzpomenou na leden 2004 a na vzrušující přistání dvou vozítek mise MER (Mars Exploration Rover), vyvinutých NASA, na Marsu. Scénář přistání byl trochu odlišný od neméně napínavého přistávacího manévru, jaký předvedl v srpnu rover Curiosity (MERy při přistání využily protinárazové airbagy na rozdíl od „nebeského jeřábu“), nicméně obě přistání byla tehdy úspěšná a průzkumníci se mohli pustit do práce.

Oppurtunity (Příležitost) dosedl tři týdny po svém kolegovi jménem Spirit (Duch), konkrétně 25. ledna 2004 světového času (UT), v oblasti Pláně Meridiani v rovníkové oblasti planety v malém kráteru, pojmenovaném Orel. Stejně jako Spirit na druhé straně rudého světa, i Opportunity měl před sebou tříměsíční primární misi, plánované poježdění po Marsu o celkové vzdálenosti asi 600 metrů a úkol vyzkoumat, resp. poskytnout vědcům vodítka k vyzkoumání, zda okolní prostředí bylo někdy v minulosti vlhké.

Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu. Autor: NASA
Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu.
Autor: NASA
Hlavní vědecký úkol Opportunity splnil již během primární čtvrtroční činnosti, odvysílal na Zemi důkazy o tom, že voda kdysi smáčela půdu Marsu a tekla po jeho povrchu. Od té doby vědci z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která pověřená ředitelstvím NASA řídí misi Opportunity i Curiosity, popojížděli s Opportunity k větším kráterům, kde je možno se setkat s horninami staršími a z hlubších vrstev, podávajícími svědectví o historii Marsu (proč je to již jen zmrzlá a vyprahlá poušť, kde je vláha, magnetické pole, hustá atmosféra? To by mohly být důležité poznatky i pro budoucí vývoj Země).

V současné době Opportunity na povrchu Marsu pracuje již 36krát déle, než bylo původně plánováno a namísto šesti set metrů najezdila 35,5 kilometru.

„Nejdůležitější není to, jak dlouho už mise trvá nebo jakou vzdálenost Opportunity urazil ale kolik výzkumů a objevů učinil,“ řekl k dnešnímu výročí John Callas, manažer projektu MER.

V současné době se Opportunity nachází na západním okraji starého kráteru Endeavour s průměrem 22 km, a používá kamery na svém „stěžni“ a nástroje na robotické paži ke studiu žilnatých vyčnívajících hornin zde přítomných. Získané informace pomohou utvořit představu o zdejším rozdílném, méně kyselém, kdysi vlhkém prostředí, než jaké Opportunity objevil na počátku mise.

Česká verze komiksu o robotu Spirit.  Autor: xkcd.com
Česká verze komiksu o robotu Spirit.
Autor: xkcd.com
Dvojče Opportunity, robota Spirit, bohužel na Rudé planetě potkal méně příznivý osud. Na jaře 2009 uvíznul v jemném písku, ze kterého se již nedostal. NASA po analýzách situace a pozemních simulacích instruovala Spirit k specifickému způsobu jízdy za účelem uvolnění. Veškeré snahy byly bohužel bez úspěchu, 26. ledna 2010 NASA oznámila, že vozítko zřejmě uvízlo již nenávratně.

Spirit přesto pokračoval ve vědecké práci jako statická platforma a dle jeho signálu se mimo jiné upřesňovaly údaje o rotaci a pohybech Marsu. Tato jeho úloha však již neměla dlouhého trvání: Spirit se naposledy ozval 22. března 2010, 2210. den na Marsu. Snahy o jeho znovuzkontaktování NASA ukončila v květnu 2011 a Spiritu uspořádala oficiální „pohřeb“ na ředitelství ve Washingtonu.

Naproti tomu Opportunity stále pracuje. Nechme se překvapit, jakou dlouhověkostí nám předvede Curiosity, pracující na Rudé planetě již bezmála půl roku s primární misí plánovanou na asi 23 měsíců. Curiosity však má oproti Opportunity jednu velkou nevýhodu: zatímco Opportunity získává teplo a elektřinu pomocí klasických solárních panelů s teoreticky neomezenou životností, Curiosity zásobuje životodárnou energií generátor, v němž se přirozeně rozpadá radioaktivní materiál, kterého samozřejmě Curiosity neomezené množství nemá.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Spirit a Opportunity, Mars


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »