Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Existovala na Marsu pitná voda?

Existovala na Marsu pitná voda?

Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity Autor: NASA
Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity
Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Opportunity, která na Marsu přistála před devíti roky, odhalila nové důkazy, že po povrchu rudé planety kdysi tekla pitná voda. Spojením s dřívějšími podobnými objevy vědci dospěli k závěru, že neutrální voda byla v dávných dobách přítomna na povrchu celé planety, takže případný život mohl existovat na četných místech.

Na jižní polokouli Marsu, kde provádí výzkum robot Opportunity, nyní přichází zima. Avšak před cestou na slunnější vrch pro přezimování rover poháněný sluneční energií zkoumal pradávné horniny na výchozu kráteru Endeavour. Studovaný kámen s názvem Esperance obsahuje jílovité minerály bohaté na hliník, které se musely vytvořit před miliardami roků za přítomnosti neutrální a pro život přátelské vody.

Je to vůbec poprvé, co robot Opportunity našel důkazy, že na planetě kdysi existovala voda, která byla příznivá k většímu počtu obyčejných forem života. „Takovouto vodu byste mohli pít,“ říká Steve Squyres (Cornell University, Ithaca, New York). Závěry ukazují, že obyvatelné podmínky pravděpodobně existovaly na celé planetě.

Analýza dat, které poskytl v roce 2010 dvojník robota Opportunity, dnes již nefunkční Spirit, který prováděl výzkum Marsu v oblasti kráteru Gusev na opačné straně planety, odhalila rozlehlou zásobárnu uhličitanů – jílových minerálů, které rovněž potřebují vodu ke svému vzniku, avšak rozpouštějí se v kyselém prostředí. Stopy uhličitanů byly dříve objeveny z oběžné dráhy v oblasti Nili Fossae, která se nachází více na sever.

Počátkem tohoto roku pojízdná vědecká laboratoř NASA s názvem Curiosity využila své mnohem dokonalejší vědecké vybavení k navrtání a výzkumu horniny v oblasti kráteru Gale. Závěry nabízejí první přímé důkazy přítomnosti neutrální, mírně slané vody na Marsu, která rovněž, jak se zdá, obsahovala sloučeniny, které mohly dávné mikroorganismy využívat jako zdroje energie.

„Je opravdu pro mě překvapením, jak podobné jsou příběhy, které vyplynuly z průzkumu horniny v okolí kráteru Endeavour, a také z výzkumu horniny v kráteru Gale,“ říká Steve Squyres. „Jsou v široké shodě se zákonitostmi, které jsme pozorovali napříč celou planetou.“

Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity Autor: NASA
Snímek povrchu Marsu pořízený robotem Opportunity
Autor: NASA
Kámen pojmenovaný Esperance je součástí jemnozrnného výchozu podél valu kráteru Endeavour. „Trvalo nám to několik týdnů, než jsme získali detailní informace,“ říká Steve Squyres. Úkol byl přerušen prachovou bouří a obdobím rádiového zákrytu, když se Mars při pohledu ze Země nacházel za Sluncem.

Esperance patří mezi nejstarší horniny výchozu, které robot Opportunity zkoumal. Svým stářím spadá do období první miliardy roků existence Marsu. Nalezení stop kyselého prostředí v mladých horninách by souhlasilo s obrazem Marsu postupně vysychajícího a chladnoucího, takže jeho voda se stala více koncentrovaná (s vyšším obsahem rozpuštěných solí a minerálů). Avšak bez vzorků horniny je těžké určit stáří a spojitost rozdílných prostředí s minulými periodami ve vývoji Marsu, říká Steve Squyres.

Robot Opportunity je nyní na cestě do oblasti Solander Point, což je kopec vzdálený 2,2 kilometru obsahující vrstvu odkrytých depozitů o tloušťce 50 metrů. „Doufáme, že zde budou odhaleny nějaké minerály a horniny zajímavého chemického složení. A možná zde uvidíme v geologickém kontextu i starší horniny,“ říká Ray Arvidson.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spirit a Opportunity, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »