Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Prachové laviny na Marsu nebo proudy tekoucí vody?

Prachové laviny na Marsu nebo proudy tekoucí vody?

Tyto tmavé útvary známé též jako „svahové pruhy“ mohou být prachovými lavinami na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Po desetiletí pozorují vědci tmavé sesuvy půdy na planetě Mars označované jako tmavé pruhy na svahu. Poprvé je zaregistrovaly sondy Viking v 70. letech minulého století. Od té doby je pozorovala každá sonda, avšak mechanismus stojící za vznikem těchto útvarů byl dlouho předmětem sporů. Může je způsobovat vodní aktivita nebo jsou důsledkem určitých „suchých“ mechanismů?

Nyní je hlavním kandidátem na jejich vysvětlení „sucho“. Avšak vědci z mise Mars Odyssey ověřovali i další příčiny stojící za vznikem těchto svahových pruhů: například zmrzlý oxid uhličitý.

Svahové pruhy se obvykle objevují na svazích kráterů nebo svazích kopců či pohoří. Dřívější studie vedly k závěru, že marťanský prach a horniny na svazích mohou být uvolněny něčím tak malým jako prašnými víry nebo dokonce impakty těles na určité místo. Obě tyto události způsobují vznik suchých prachových lavin na Marsu.

Další studie naznačovaly, že sublimace zmrzlého oxidu uhličitého může uvolnit horninu a způsobit laviny, avšak teprve nové snímky a data ze sondy Mars Odyssey poskytly definitivní důkazy.

Sonda Mars Odyssey byla navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety v roce 2001 a vykonává nejdelší nepřetržitou výzkumnou misi. Aktuální dráha sondy poskytuje unikátní pohled na povrch planety v době kolem 7 hodin ráno místního času, což je – podobně jako na Zemi – ideální doba pro pozorování aktivity oblastí pokrytých námrazou.

Prachová lavina aktivovaná velkým impaktem Autor: NASA/JPL/University of Arizona
Prachová lavina aktivovaná velkým impaktem
Autor: NASA/JPL/University of Arizona
Poslední roky byli vědci překvapeni, když spatřili strašidelný modře a bíle zbarvený zmrzlý povrch osvětlený vycházejícím Sluncem na fotografiích pořízených ve viditelném světle kamerou na palubě kosmické sondy Mars Odyssey. Sonda však nese také kameru THEMIS (Thermal Emission Imaging System) a tato kamera citlivá na tepelné záření ukázala, že námraza se objevuje mnohem častěji – včetně oblastí, kde ve viditelném světle nebyla pozorována.

Ranní dráha sondy Mars Odyssey umožňuje vytvářet senzační fotografie,“ říká Sylvain Piqueux z NASA’s Jet Propulsion Laboratory in Southern California, který je hlavním autorem článku. „Můžeme pozorovat dlouhé stíny způsobené vycházejícím Sluncem, jak se táhnou napříč povrchem planety.“

Mars má velice řídkou atmosféru (pouze 1 % hustoty zemského ovzduší), a proto Slunce rychle zahřívá námrazu z oxidu uhličitého, která se vytvořila přes noc. Místo toho, aby suchý led postupně tál, sublimuje do atmosféry během krátké doby.

Lucas Lange, asistent pracující v Jet Propulsion Laboratory společně se Sylvain Piqueux, si poprvé všiml známek nízkoteplotní námrazy z kamery THEMIS na mnoha místech, kde nemůže být pozorována na povrchu. Tyto teploty se objevily pouze desítky mikrometrů pod povrchem – tj. méně než tloušťka lidského vlasu.

Náš první dojem byl, že zde může být ukrytý led,“ popisuje Lucas Lange v tiskové zprávě. „Suchý led se hojně vyskytuje v blízkosti marťanských pólů, avšak my jsme jej pozorovali blíže k rovníku planety, kde je všeobecně příliš teplo na jeho vznik.“

Svahové pruhy zaznamenané kamerou HiRISE na palubě sondy MRO v oblasti Acheron Fossae na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Svahové pruhy zaznamenané kamerou HiRISE na palubě sondy MRO v oblasti Acheron Fossae na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Ve stejné oblasti byly pozorovány svahové pruhy nebo dokonce velké sesuvy půdy. Vědci to ve svém článku vysvětlují: „Při východu Slunce je sublimací poháněné proudění uvnitř regolitu někdy dostatečně silné k tomu, aby přemístilo jednotlivá zrníčka prachu, která pak spustí a udržují prachové laviny na strmých svazích, a dochází tak k vytváření povrchových útvarů označovaných jako svahové pruhy. Z tohoto modelu vyplývá, že cyklus zmrzlého oxidu uhličitého je aktivní geomorfologickou hybnou silou ve všech planetárních šířkách, a nejen ve vysokých šířkách či v polárních regionech, a pravděpodobně je klíčovým faktorem udržujícím pohyblivé zásobárny prachu na povrchu.“

Autoři říkají, že viděli to, co nazývají „špinavou námrazou“ – námrazu ze suchého ledu ve směsi s jemnými zrníčky prachu, která je nezřetelná ve viditelném světle, ale nikoliv na infračervených snímcích. Mají podezření, že špinavá námraza může rovněž vysvětlit některé tmavé pruhy, které na marťanských svazích mohou dosahovat délky až 1 000 metrů či více. Vědí, že pruhy jsou v podstatě důsledkem prachových lavin, které pomalu přetvářejí úbočí hor po celé planetě, jak je vidět na fotografiích z oběžné dráhy.

Pokaždé, když pošleme kosmickou sondu na Mars, objevíme nové exotické procesy,“ říká Chris Edwards, spoluautor článku z Northern Arizona University in Flagstaff. „Na Zemi nemáme nic, co by bylo dostatečně podobné svahovým pruhům. Můžeme se jen na základě našich zkušeností domnívat, o co jde, a snažit se porozumět planetě Mars.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] mars.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tmavé svahové pruhy, Planeta Mars


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »