Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Astronomové studovali, jak vzniká typ diskrétní aurory na planetě Mars; v nové studii dospěli k závěru, že vzniká interakcí slunečního větru s regionálním krustálním magnetickým polem
Autor: NASA/CU/LASP

Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální neboli korové magnetické pole), objevenými na jižní polokouli Marsu, silně ovlivňují tvorbu a vlastnosti těchto polárních září, vyskytujících se jen na vybraných místech rudé planety. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře – zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, přidružený vědecký pracovník z Oddělení pro fyziku a astronomii University of Iowa.

Fyzikové pod vedením vědců z University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii zkoumali diskrétní auroru – světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Astronomové věděli o existenci těchto nespojitých polárních září na Marsu – diskrétní polární záře jsou známy i ze Země – nevěděli však, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře.

Podle vědců je diskrétní aurora na Marsu řízena interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v jižních oblastech Marsu. Vědci zjistili, že právě povaha této lokalizované interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli v zemské kůře vede k diskrétní polární záři.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC
Získali jsme první detailní studii popisující, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř oblasti silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo tyto oblasti závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“

Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na zmíněném Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.

Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.

Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Fotografie polárních září na Marsu byly před rokem zveřejněny také z mise Spojených arabských emirátů nazvané HOPE (tedy Naděje). Tato sonda je zaznamenala v ultrafialovém záření na jeho noční straně.

Kresba polární záře na Marsu Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Kresba polární záře na Marsu
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] Polární záře z mise HOPE (UAE)

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda MAVEN, Diskrétní polární záře, Planeta Mars, Hope


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »