Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2018

1. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 3. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 2. 1. ve 3:24 SEČ. Protože o několik hodin před tím, 1. ledna ve 22:56 SEČ projde bodem k Zemi nejbližším, dá se v klidu ohodnotit i jako tzv. superúplněk. 4. ledna přibližně mezi 21. a 22. hodinou zakryje Měsíc hvězdu psí Leonis (5,3 mag).

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). K velmi těsné konjunkci dojde již tento týden v neděli 7. ledna. Obě planety od sebe budou jen 12 úhlových minut. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag). Nebude sice úplně vysoko, ale přeci jenom by s triedrem mohl jít snadno vyhledat. Pouze počasí nepřeje.
Venuše se nachází v těsné blízkosti Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu LASCO C3 nebo LASCO C2 observatoře SOHO. Venuše je nepřehlédnutelný objekt s čárami. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce je velmi nízká a opět je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2174 Autor: Libor Richter
NGC 2174
Autor: Libor Richter
NGC 2174, Opičí hlava
Tato mlhovina patří mezi méně známé objekty zimní oblohy. Nachází se v souhvězdí Oriona, ale vzhledem k poloze hned vedle Blíženců ji lze nejsnáze hledat odtud. Začít můžeme u jasné otevřené hvězdokupy M 35. Poblíž hvězdokupy jsou dvě jasné hvězdy mí a éta Geminorum (obě cca 3 mag). A právě v jejich prodloužené spojnici s nimi tvoří rovnoramenný trojúhelník mlhovina Opičí hlava. K jejímu spatření je třeba tmavá obloha nebo mlhovinový filtr, ale stojí za vidění. Navíc je nádherná na fotografiích. Jedná se o podobnou „porodnici hvězd“, jako je i známá mlhovina M 42 v Orionu. Mlhovinu najdeme v horní části širokoúhlé fotografie „od Rosetty k M 35“ a je jí věnován 315. díl pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Raketa Zenit vynesla z Bajkonuru družici Angosat, tedy angolskou družici s ruskou účastí. A po startu to s ní nevypadalo dobře. Ale jak se říká konec dobrý, všechno dobré, a tak se družice nakonec ozvala poté, co rozvinula své solární panely a dobila baterie.
  • 25. prosince startovala raketa CZ-2C, tentokrát se skupinou družic Yaogan-30. Tato síť družic odposlouchává elektromagnetické signály nad cizím územím.
  • Fanoušci kosmonautiky se po letech dočkali, když na rampu LC-39A byla vyvezena a poté i vztyčena raketa Falcon Heavy. Šlo jen o test, jak vše funguje. Další test, kdy by mělo být i čerpáno palivo, lze očekávat v lednu. Podle termínu startu mise Zuma by to mohlo být 6. ledna. Tajná mise Zuma má totiž startovat na Falconu 9 už 4. ledna 2017, zřejmě již bez dalšího statického zážehu, protože ten už raketa prodělala v listopadu. Doufejme, že start bude úspěšný a že testu obří rakety Falcon Heavy se dočkáme už tento týden.

Výročí

  • 4. ledna 1958 (60 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
  • 4. ledna 1643 (375 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození zákonu gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
  • 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
  • 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.

Výhled na příští týden

  • Měsíc s ranními planetami
  • Výročí: Frank W. Dyson
  • Výročí: Luna 21 (Lunochod 2)
  • Výročí: Sojuz 27
  • Výročí: Pavel Kotrč
  • Výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
  • Výročí: astronautka Shannon Lucid
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Lunar prospector, Surveyor 7, Isaac Newton, Sputnik 1, NGC 2174, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »