Úvodní  >  Související stránky k článku Hledání Země-nezemě (3): Radio Gyumri

Související stránky k článku Hledání Země-nezemě (3): Radio Gyumri

Petr HorálekÚkazy

Gerhana Matahari Total aneb Fantastické Molucké zatmění

Musím. Prostě musím. Každý už mě pro mou „zatměňovou úchylku“ věrně zná a sám bych se nenáviděl, kdybych nezabojoval do morku kostí. Nakonec se ale objevil zázrak v podobě přičlenění do vědecké expedice, a tak mi s obřím štěstím (a vděkem!) mi to poněkud méně proklamované zatmění Slunce v Indonésii vyšlo. V indonéštině „Gerhana Matahari Total“ se na nebi zjevilo jak mystické znamení nad Sumatrou, Borneem, Sulawesi, či méně známou směsicí ostrovů Severních Moluk, tedy nad Ternate, Tidore a hlavně z od světa odtržené Halmahery. No a právě tam zamířila ona expedice pod vedením havajské profesorky Shadii Habbalové, fantastické sluneční fyzičky se srdcem ze zlata. Ani nevím, zda a čím jsem si to tak zasloužil být jedním z týmu, ale faktem je, že zážitek opravdu předčil ta nejhlubší očekávání. A zdaleka ne jen kvůli zatmění…

Veselý JanOstatní

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (5)

Good bye XXVIII. IAU GA.Autor: Jan VeselýKonec a vzpomínky V minulé části jsem se věnoval obecným tématům, takže se nedostalo na konkrétní témata probíraná na naší sekci SpS14 Communicating astronomy. Tentokrát tedy spojím poslední dva dny dohromady.

Veselý JanOstatní

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (4)

Zakázané město při pohledu z Náměstí klidu.Autor: Jan VeselýKterá astronomická témata jsou dnes důležitá? Vrcholné setkání astronomů by mělo umět naznačit, která astronomická témata dnes považujeme za důležitá. Je dost pravděpodobné, že se za pár let ukáže jako důležité téma, o kterém se letos mluvilo ne snad okrajově, ale na méně sledovaných jednáních. Následující přehled nemůže být objektivní. Už proto, že na IAU GA probíhá tolik sympozií, společných diskusí a speciálních sekcí, že není v silách jednoho člověka sledovat všechny.

Veselý JanOstatní

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.Autor: Jan VeselýKonference a noční Peking Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.

Veselý JanOstatní

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (2)

Autor: Jan VeselýPrvní setkání s Pekingem Po příletu do ještě nočního Pekingu se okamžitě vyřešila jedna malá nejasnost. Kapitánovo hlášení o tom, že je 5 hodin ráno a teplota činí 32 stupňů Celsia, jsem opravdu slyšel správně. Zjišťuji, že ačkoli jsem v těchto krajích poprvé v životě, prostředí vlastně dobře znám. Ve středoevropských zoologických zahradách se to zpravida jmenuje "tropický pavilon". Rozdíl je jen v tom, že tady nejde vyjít ven, abych se nadechl čerstvého vzduchu. Dnešní den měl být především vyhrazen ubytování, registraci na konferenci a průběžné aklimatizaci, ale nakonec se dostalo i na astronomii.

Veselý JanOstatní

IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)

Česká delegace nastupuje..Autor: Jan VeselýLetošní XXVIII. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU GA) se koná už od 20. srpna v Pekingu. Je to ten typ vrcholného setkání astronomů, který se v roce 2006 konal v Praze, kde se astronomové tak vzrušeně propracovali k definici planety Sluneční soustavy, s níž někteří dodnes nesouhlasí, a jejímž nejznámějším důsledkem je vznik matoucí škatulky trpasličí planeta. V roce 2009 se IAU GA konalo v Rio de Janeiru. Tam zmínění někteří plánovali hledat definici znovu, ale k žádnému skandálu, jehož ohlasy by pronikly do české kotliny a moravských úvalů, tam nakonec nedošlo.

Ondřej MikulaštíkOstatní

Hledání Země-nezemě (5): V cudzom meste - závěr

Jerevan - náměstí Republiky.Autor: Ondřej MikulaštíkChci na vás teď vysypat poslední část svého cestovního zápisníku. Tuším, že minule jsem skončil ve čtvrtek 19. 7. s vodkou Imperial. V pátek ráno jsem se tedy ve svém miloučkém kontejneru sbalil a ještě naposledy vystartoval v plavkách do jezera Sevan. Pak mi přišlo, že tohle budu moct provozovat i v Blansku nebo na Všemině a že Jerevan čeká na to být objeven. Šel jsem tedy k hlavní cestě, samozřejmě ještě se zastávkou u pracoviště svých hostitelů Artaka a Spartaka. Loučení bylo dojemné, museli jsme se vyfotit, dostal jsem adresu a musel slíbit, že zase někdy přijedu a s tou nevěstou to nějak vymyslíme.

Ondřej MikulaštíkOstatní

Hledání Země-nezemě (4): Poklad na Stříbrném jezeře

Pláž v Šorže.Autor: Ondřej MikulaštíkJe zde další várka mé zakavkazské pouti. V úterý ráno jsem dobře nakrmen paní Kazaryan vyrazil na autobusák v Gyumri. Žádný bus zrovna nejel, tak nezbylo než za o něco málo víc použít sdílené taxi přes Spitak a Vanadzor do podhorského letoviska Diližan. Údajně toto místo využívalo spousta sovětských umělců a vědců k odpočinku. V místní informační kanceláři jsem nějaké dvě hoďky okupoval jeden počítač, opět si do něj vesele přidal českou klávesnici a poslal vám minulé psaní. Pak jsem se rozhodl trochu se projít kolem města.

Ondřej MikulaštíkOstatní

Hledání Země-nezemě (2): Hučali sa hory

U jezer Koruldi.Autor: Ondřej MikulaštíkPo nějaké době pokračuju se svým příběhem o dálkách. Minule jsem skončil v noci ze soboty na neděli v Batumi. Ráno jsem nechal bágl v hostelu a vyrazil do města. Zapomněl jsem jim sice vrátit klíč od pokoje, ale nakonec to vzali v pohodě. Chtěl jsem jít někam do kostela, když už je ta neděle, a nakonec jsem na jeden větší narazil. Zde funguje gruzínská autokefální (samostatná) církev. Kostel to byl krásný, akorát v něm bylo černomořské horko, hodně lidí a předlouhý proslov kněze v gruzínštině, z kterého jsem pochopitelně nic neměl. Jazyk to není ani turkický, semitský, natož indoevropský, takže je nepodobný čemukoliv, co jsem zatím slyšel. Co je horší, mají i svou vlastní abecedu sestávající z unikátních klikyháků. Zatím umím jen pár písmen, například B vypadá jako klasická kulatá bomba s doutnákem.

Ondřej MikulaštíkOstatní

Hledání Země-nezemě (1): Úvod

Připlutí do Batumi.Autor: Ondřej MikulaštíkPřinášíme pětidílný cestopis člena ČAS Ondřeje Mikulaštíka z jeho červencové cesty do Gruzie a Arménie, původně posílán jako mailové zprávy přímo z cesty. Milovníkům českého jazyka se omlouváme za jeho mírně nedbalý styl a milovníkům astronomie za to, že s astronomií příliš nesouvisí. Snad jej přijmete jako příjemné letní počtení na odlehčení.

Lumír HonzíkOstatní

Stalo se: Exkurze na jižní Moravu a do Vídně

V kopuli jindřichohradecké hvězdárny.Autor: Ondřej TrnkaHvězdárna a planetárium Plzeň uskutečnila ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech ve dnech 4. až 7. 7. 2012 další odbornou tematicky zaměřenou exkurzi do oblasti jihomoravského kraje a Vídně v Rakousku. Kromě pracovníků obou jmenovaných institucí se exkurze zúčastnilo i několik členů astronomických kroužků při H+P Plzeň a členů Západočeské pobočky ČAS.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »