Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (5)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (5)

Good bye XXVIII. IAU GA. Autor: Jan Veselý
Good bye XXVIII. IAU GA.
Autor: Jan Veselý
Konec a vzpomínky

V minulé části jsem se věnoval obecným tématům, takže se nedostalo na konkrétní témata probíraná na naší sekci SpS14 Communicating astronomy. Tentokrát tedy spojím poslední dva dny dohromady.

Předminule to z mého povídání o pohnutém osudu ruského astronoma možná vypadalo, že jednání naší sekce je jeden velký kabaret, ale není tomu tak. Obzvlášť včerejší den (30. 8. 2012) byl velmi vydatný a podnětný. Pedro Russo hned na začátku během své přednášky uspořádal workshop, jehož cílem bylo vzájemné hledání nových cest komunikace vědy. Účastníci měli navrhnout nějakou konkrétní formu akce a zařadit ji do dvojrozměrného diagramu rozděleného na kategorie tradiční - netradiční, snadno - obtížně realizovatelná. Získaný vzorek dat bude dále zpracováván, takže se snad můžeme za pár měsíců těšit na zajímavé inovativní návrhy naprosto neodolatelných projektů, které připoutají pozornost mas k astronomii.

Zajímavé bylo také využití dat sluneční družice Hinode ve výuce na středních školách v Japonsku. Podle pracovních listů studenti pozorují a zakreslují sluneční fotosféru a k nim je pak přiřazen rentgenový snímek Slunce pořízený sondou Hinode v čase studentského pozorování. Hned je názorně vidět jak spolu souvisí sluneční aktivita na "povrchu" Slunce a v jeho atmosféře. Profesor Yaji ukázal reálné výsledky studentské práce staré pouhé 3 dny - program je online a velmi flexibilní. Kromě toho byl vytvořen pořad pro planetária a DVD. Vše je spojeno třemi kreslenými postavičkami - personifikovanou sondou, zvídavou dívkou a zvířátkem, které funguje jako "tlumočník" mezi Hinode a dívkou (Hinode přece "vidí" rentgenově, zatímco dívka ve viditelném oboru, takže nezískává informace přímo). Skvěle vymyšlené, zdá se, že také perfektně fungující, vše ovšem pouze v japonštině (není tedy ani anglický překlad), což je ovšem pochopitelné - nejde o propagaci sondy ve světě, ale o podporu výuky na japonských školách za japonské peníze.

Ze stejného soudku byl vyloven i projekt LCOGT.net = Las Cumbres Observatory Global Telescope Network. Ambiciózním cílem projektu je pokrýt do konce roku 2014 co nejrovnoměrněji severní i jižní polokouli sítí více než 40 robotických teleskopů obsluhovaných online prostřednictvím internetu. Nejde o žádné drobečky. Nejvíce je sice 0,4 m dalekohledů, ale v plánu a v některých případech už v provozu, jsou 1 i 2 metrové teleskopy. LCOGT.net má propracovaný pozorovací program zahrnující i tak atraktivní obory, jako zkoumání exoplanet zákrytovou metodou, měření rozpínání vesmíru prostřednictvím supernov ve vzdálených galaxiích, či spektroskopie. Uživatelé si tedy nemohou pozorovat libovolný objekt dle své momentální nálady, ale účastní se odborných astronomických měření, která se přímo před jejich očima online zpracují a teoreticky vysvětlí. Je to opět podpora výuky na středoškolské a vyšší úrovni. Zatím v jazyce anglickém, ale do budoucna má být projekt otevřen i pro jiné jazyky. Více na www.lcogt.net.

Velké čínská zeď. Autor: Jan Veselý
Velké čínská zeď.
Autor: Jan Veselý
Poslední den byl ve znamení loučení. Dopoledne jsme podnikli "tvrdou turistiku" - výlet na Velkou zeď spojený se zastávkou v továrně na smaltované nádoby (hlavně vázy) všech tvarů, barev a velikostí, v jejímž horním patře byla pro změnu továrna na krmení turistů jídlem různých barev, tvarů a velikostí, jež se vybíralo z otáčející se platformy uprostřed stolu.

Po návratu na konferenci jsme našli stánky, panely a dekorace ve stádiu pokročilé demolice. Posterová sekce byla zbouraná už z poloviny, takže naše nádherné, obsažné, didakticky propracované ... zkrátka na celé konferenci evidentně nejlepší postery se ocitly ve stoupě dříve, než jednání naší sekce skončilo. Bylo totiž rekorně nejdelší, neboť na poslední den byly přesunuty příspěvky odložené kvůli záverečnému ceremoniálu, který, jak už čtenáři vědí, proběhl již den před koncem konference. V SpS 14 se dnes mluvilo o příkladech konkrétních, byť ve světovém měřítku naprosto zanedbatelných projektů, jako je výuka astronomie v odlehlé vsi v Guatemale, kde je ve škole několik dětí v jedné třídě pro všechny ročníky současně (tedy pokud vůbec přijdou) a jedenáctiletá holčička ještě neumí počítat přes dvacet, neboť to přesahuje počet prstů na všech končetinách. Nebo o astronomii v Mongolsku, které je přes fungující školství a přes úspěšnou organizaci světového finále astronomické olympiády z hlediska astronomického misijním územím, o aktivitách Jihoafrické observatoře zaměřených na domorodé obyvatelstvo dodnes poznamenané segregací, a podobně.

Když naš jednání po šesté hodině večerní skončilo, všechny objekty, jež byly při našem příchodu ve stavu demolice, beze stopy zmizely. Jako kdyby se žádná astronomická konference v Kongresovém paláci nikdy nekonala. Snad nezmizí alespoň nápady, myšlenky a témata na konferenci probírané a nastolené.

Obchodníci z Velké čínské zdi. Autor: Jan Veselý
Obchodníci z Velké čínské zdi.
Autor: Jan Veselý
Kvízová otázka na konec: se kterou leteckou společností se vracíme do Evropy? Ano, správně, pokud zaměstnanci Lufthansy přestanou včera, dnes, či zítra (kvůli časovému posunu mám hranice mezi těmito kategoriemi poněkud neostré, pořád usínám až ve tři hodiny místního času, což je u nás 21 hodin večer, neboli zbylé trosky mého organismu se ještě "nepřeklopily" do zdejšího času) stávkovat, přistaneme 1. září na letišti v Praze.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »