IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (4)
Autor: Jan Veselý
Vrcholné setkání astronomů by mělo umět naznačit, která astronomická témata dnes považujeme za důležitá. Je dost pravděpodobné, že se za pár let ukáže jako důležité téma, o kterém se letos mluvilo ne snad okrajově, ale na méně sledovaných jednáních. Následující přehled nemůže být objektivní. Už proto, že na IAU GA probíhá tolik sympozií, společných diskusí a speciálních sekcí, že není v silách jednoho člověka sledovat všechny.
Kromě toho nejsem na IAU GA v pozici novináře, ale účastníka jedné konkrétní speciální sekce (SpS14 Communicating Astronomy), na kterou se musím soustředit především. Trocha statistiky: Sympozií je 16, společných diskusí 7 a speciálních sekcí 18. Právě z témat jednotlivých jednání lze usoudit, kterým problémům se astronomové v současnosti věnují nejraději. Podporou je pak konferenční časopis, který přináší důležité zprávy vždy z předchozího dne.
Tématem číslo 1 se zdá být expanze vesmíru, a to hned ze dvou úhlů pohledu. Jednak astronomové studují vývoj galaxií v čase, z hlediska jejich tvaru, velikosti a struktury, a současně pomocí proměnných hvězd a u vzdálených galaxií pak především pomocí supernov typu Ia zkoumají rychlost rozpínání vesmíru a otázku minulého i budoucího vývoje vesmíru "jako celku" - takto řečeno je to ovšem hrubě zjednodušené, ve skutečnosti je to otázka matematické interpretace pokud možno co nejpřesnějších dat získaných měřením. Úzce s tím souvisí téma evoluce skupin a kup galaxií. Na IAU GA byla také udělena Gruberova cena za kosmologii - Charlesi Benettovi, tedy vlastně týmu okolo sondy WMAP. Celý tento komplex témat týkajících se rozpínání vesmíru je v současnosti dominantní.
Autor: Jan Veselý
Z hlediska mediálního ohlasu mu zdatně sekunduje výzkum planet mimo Sluneční soustavu - exoplanet. Společensky atraktivní objev dvou planet obíhajících okolo dvojhvězdy, o kterém se čtenáři astro.cz mohli dočíst doslova před chvílí, je špičkou právě tohoto ledovce. Na druhou stranu se zdá, že astronomové mnohem větší pozornost věnují jiným otázkám, mediálně tolik neprobíraným.
Jako druhé nejživější téma po vývoji vesmíru se jeví vznik a vývoj hvězd. Poznání v tomto oboru značně vylepšil Herschelův kosmický teleskop - největší ze současných vesmírných dalekohledů, jehož detektory jsou citlivé hlavně na infračervené záření. A s tím vlastně souvisí i plánované projekty obřích pozemských dalekohledů. Pravda, plánované termíny uvedení do provozu evropského E-ELT, amerického Magellanu či TMT (třicetimetrový teleskop) se posunuly až do dvacátých let, ale zato se těmto už delší dobu známým projektům přidávají Číňané.
Třetí nejdůležitější téma, navzdory tomu, že média o něm usilovně mlčí, je bezesporu astronomie v rozvíjejícím se světě. Astronomy ze světa, jenž se považuje za rozvinutý, láká na vzájemné spolupráci potřeba vyhnout se světelnému znečištění (také důležité téma) a ty první zase možnost dostat se ke vzdělání, technologiím a astronomickým databázím (ty jsou samy o sobě také předmětem podstatných debat), což s sebou ponese pozitivní důsledky společenské i ekonomické.
Uvedený přehled je třeba brát přece jen s rezervou. Pro každého astronoma bude jistě nejdůležitějším tématem v pozorovatelném vesmíru právě jeho obor. Jeden nenápadný příklad důležité, ale laiky nepostřehnutelné změny: Také si stále ještě myslíte, že astronomická jednotka je definována jako střední vzdálenost Země od Slunce? Ve školách se to učí (už vlastně stovky let), ale pravda to není ani nyní. Jedna z ekvivalentních formulací současné definice AU říká, že jde o poloměr kruhové nerušené newtonovské dráhy částice zanedbatelné (přesněji infinitezimální, což není úplně totéž) hmotnosti obíhající okolo Slunce úhlovou rychlostí 0,01720209895 radiánů za den, nebo také délce, pro kterou je heliografická gravitační konstanta (součin G a MSlunce) rovna (0,01720209895)2 AU3/den2. Složité? Astronomové z IAU Divize I, což jsou zjednodušeně ti, již to "mají na starosti", navrhují novou definici: "Astronomická jednotka odpovídá délce 149 597 870 700 m přesně." Geniálně jednoduché. To snad ani Francouzi netušili, kam až to s těmi dvěma vrypy na traverze z drahé slitiny jednou dotáhnou.
Autor: Jan Veselý
Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky
O autorovi
Jan Veselý
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
