Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1)

Česká delegace nastupuje.. Autor: Jan Veselý
Česká delegace nastupuje..
Autor: Jan Veselý
Letošní XXVIII. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU GA) se koná už od 20. srpna v Pekingu. Je to ten typ vrcholného setkání astronomů, který se v roce 2006 konal v Praze, kde se astronomové tak vzrušeně propracovali k definici planety Sluneční soustavy, s níž někteří dodnes nesouhlasí, a jejímž nejznámějším důsledkem je vznik matoucí škatulky trpasličí planeta. V roce 2009 se IAU GA konalo v Rio de Janeiru. Tam zmínění někteří plánovali hledat definici znovu, ale k žádnému skandálu, jehož ohlasy by pronikly do české kotliny a moravských úvalů, tam nakonec nedošlo.

Abych jen nemístně nebagatelizoval: na IAU GA se samozřejmě probírají i daleko důležitější věci. Probíhá řada sympozií a společných diskusí na pestrá, astronomicky "echt aktuální" témata, a také spousta "speciálních sekcí", z nichž právě sekce č. 14 Communicating astronomy with the public for scientists je cílem pro naši skupinu. Konkrétně pro pět pracovníků Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, jednu ostravskou meteoroložku, jednoho hvězdáře z Hvězdárny a planetária Brno a moji zanedbatelnost. Ostravaci převažují proto, že cestu umožnil projekt ostravských hvězdářů, jenž je součástí obsáhlejšího projektu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. My ostatní máme to štěstí patřit do partnerských institucí.

Nad Čínou. Autor: Jan Veselý
Nad Čínou.
Autor: Jan Veselý
Naše cesta do Pekingu začala společným setkáním na pražském letišti, odkud jsme se malým, mimochodem nádherným, vrtulovým strojem De Havilland Dash 8 - 400 přenesli do Vídně (před přistáním skvělé pohoupání), kde nás Austrian Airlines namačkali spolu s dalšími asi 250 cestujícími do létajícího lidojemu Boeing 767. Toto povídání začíná vznikat právě na palubě letadla, na sedačce v úplně poslední řadě, takže na "výhybkách" to docela hází a klávesnice každou chvíli v poslední chvíli cukne stranou. Děkuji touto cestou redakci astro.cz, že případné překlepy obětavě opraví.

Protože letíme "proti času", zabere cesta zdánlivě dva dny. Právě jsme necelých tisíc kilometrů za Uralem a asi v polovině letu. Venku se před chvílí setmělo. Kdy už tam budeme? Tuto otázku jsem neváhal ráno položit řidiči autobusu společnosti CDS Náchod, který mě vezl do Prahy. Netvářil se zrovna vstřícně. Asi věděl, proč se ptám. Každopádně, až tam budeme bude už zase ráno a já slibuji další pokračování.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky


Jan Veselý o sobě...

Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Jan Veselý. Zdroj: lidovky.cz.
Když jsem ve svých jedenácti letech uviděl na Měsíci krátery pomocí dalekohledu, jejž jsem si sám vyrobil z překližky a brýlových čoček podle návodu z časopisu ABC, bylo definitivně jasné, kudy povede moje cesta lemovaná z jedné strany matematikou a z druhé fyzikou - po studiu na gymnáziu v matematicko-fyzikální třídě, jsem pokračoval Matematicko-fyzikální fakultou UK, studia jsem dokončil jako učitel fyziky na Univerzitě v Hradci Králové. Rád bych také zmínil, že jako průvodce neznámými stezkami jsem nejraději používal knížky Josipa Kleczka. Už během studia jsem pracoval jako brigádník na hvězdárně, kde jsem s krátkým výletem do zdravotnictví, kdy jsem pracoval jako programátor v hradecké fakultní nemocnici, nakonec zakotvil jako popularizátor svého životního koníčka. Od podpisu první pracovní smlouvy uplynulo 24 let, takže si někdy připadám jako exponát, ale najdou se u nás i mnohem starší exempláře. Ačkoli by se mohlo zdát, že jsem s Hradcem Králové spojen pupeční šňůrou, možná čtenáře překvapím tvrzením, že jsem obeznámen i s existencí jiných měst. Narodil jsem se v Jihlavě, kam jsem za babičkou a dědou často jezdíval, dětsví prožil v Třebechovicích pod Orebem a dovolím si být pyšný na to, že mohu být členem Vlašimské astronomické společnosti. Jsem rovněž rád, že mi Lidové noviny umožnily proniknout na misijní území - psát články pro čtenáře vně nevyhnutelně přece jen trochu uzavřené astronomické komunity.

Více o mně i astronomii mýma očima najdete na mém blogu janvesely.bigbloger.lidovky.cz.


Doporučujeme:
[1] Oficiální stránky XXVIII. Valného shromáždění IAU v Pekingu (anglicky)
[2] IAU v Praze v roce 2006
[3] Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy (Jan Veselý)
[4] Rozloučení s planetou Pluto (František Martinek)




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »