Astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. Zůstává hostem i tohoto druhého dílu. Beseda se točí kolem výzkumů z ALMA (Atacama Large Millimeter Array), observatoře na náhorní planině v Chile. Vysoko, v 5000 metrech nad mořem, v mikrovlnném oboru, zde sleduje blízký i hluboký vesmír.
Hostem tohoto dílu je astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. – Jaký je mikrovlnný vesmír? Co zkoumají „radary“ na pláních Atacama? Čím se zabývají naši astronomové na této unikátní observatoři? Pojďme společně s naším hostem navštívit tuto observatoř a nechme se vtáhnout do mikrovlnného vesmíru.
V prvním díle roku 2018 se setkáme s astročásticovou fyzičkou, která pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Martinou Boháčovou, Ph.D. Navštívíme ojedinělou Observatoř Pierra Augera v Argentině, na které probíhá základní výzkum kosmického záření. Co způsobuje tento jev? Jak probíhá a nad čím se bádá v jihoamerické pampě?
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nejprve se podíváme na hvězdy – zákrytová dvojhvězda s nejdelší oběžnou dobou, supernova s obrovským zářivým výkonem i nové měření vzdálenosti jsou opravdu velmi překvapivé objevy roku 2016!
Co významného zaznamenali vědci ve Sluneční soustavě v roce 2016? RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik a neúnavný popularizátor astronomie, se v našem pořadu nejprve zastaví u Venuše, kde japonská sonda Akatsuki přinesla zajímavý úkaz. Poté se zaměříme na Měsíc a na Mars. Naší pozornosti neujde mise JUNO u Jupiteru ani Cassini u Saturnu. Pořad sledujte v sobotu 7. 10. od 20 hodin na TV Noe.
V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…
Astronomický ústav Akademie věd má v Ondřejově nedaleko Prahy svou observatoř. Její součástí se také sluneční oddělení, a právě s vedoucím tohoto oddělení RNDr. Michalem Sobotkou, DSc., budeme o sluníčku, naší nejbližší hvězdě hovořit.
Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Pokračování objevů ve sluneční soustavě a exoplanety. Bližší info včetně repríz. Pořad lze shlédnout v archivu TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: Tv Noe.V sobotu 2. března 2013 od 20 hodin se na TV Noe můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto pořadu zůstává prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze a bude nám objasňovat další bližší skutečnosti o vesmíru. Samozřejmě se podíváme podrobněji na plazmu, a proto nahlédneme i ke struktuře vesmíru.
Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Čeští vědci spolu s francouzskými kolegy oblékli slavný Millerův experiment do nových šatů a zjistili, že v reakční soustavě musí vznikat základní jednotky genetického kódu. Ingrediencí jsou pouze jednoduché a ve vesmíru všudypřítomné chemikálie, čpavek a oxid uhelnatý. Na povrchu obyčejného jílu při dopadu rázové vlny způsobené asteroidem či za přispění blesků vznikají životodárné molekuly, které se možná velmi záhy nebo také až za miliony let spojily do první fungující živoucí struktury, pravděpodobně molekuly ribonukleové kyseliny (RNA).
Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Letos proběhne úplné zatmění slunce nad Tichým oceánem a na závěr se uchýlí nad jihoamerický kontinent do Chile a Argentiny. Na pláních Atacama v Chile je jedna z nejprestižnějších astronomických observatoří světa La Silla. Podaří se napojit na stream této Evropské jižní observatoře?
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
