Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.
Astronomové vědí, že mnoho hvězd má arabské jméno. Navíc i mezi běžně používanými slovy najdeme překvapivě mnoho slov arabského původu. Pojďme se ve stručnosti podívat, co za tím vězí - kde se ten arabský vliv u nás vzal.
Na velmi zajímavé sluneční hodiny jsem „narazil“ v letošním létě v jednom zemědělském podniku v chodské obci Tlumačov. Jak je patrné na fotografiích, jsou instalovány spolu se značně netradiční výzdobou na budce, o jejímž účelu patrně není nutno pochybovat. Sluneční hodiny na zařízení tohoto druhu se asi obvykle neinstalují.
Astronomická společnost v americkém státě New Hampshire začala od prosince roku 2008 dávat do vybraných knihoven dalekohledy a vzdělávací materiály. Cílem bylo podporovat povědomí o vědě, stimulovat zájem o astronomii a dát lidem, kteří se nikdy dalekohledem nedívali, možnost zakusit vzrušující pocity, které přicházejí s objevováním. Inspirací byla báseň Roberta Frosta z roku 1923, kde se praví, že v každé vesnici by měl být někdo s dalekohledem. Společnost začala v roce 2008 se dvěma dalekohledy, v roce 2009 jich bylo v knihovnách už deset. Jiskra nápadu zanedlouho přeskočila i do jiných amerických států a s nadsázkou se dá říci, že se šíří jak prérijní požár.
Katalog slunečních hodin Na adrese https://sundial.estranky.cz/clanky/katalog.html naleznete nový Katalog slunečních hodin ve východních Čechách.Databáze v současné době obsahuje podrobné údaje o 225 hodinách, fotografickou dokumentaci, možnost prohledávání, zobrazení mapy, aktuálních statististik, články o pozoruhodných slunečních hodinách, reference, atd. Autoři (Miloš Nosek, Martin Navrátil a Miroslav Brož).
Nejvýznamnější Prefátovo díloAutor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
Millsova observatoř, kde J. Císař působilAutor: http://en.wikipedia.org/ Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom. Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Další z řady nocí s Celestronem a testování na vybraných galaxiích. Tiger's eye sice není ještě tak vysoko, ale po nasbírání asi 6 hodin vylezla překvapivě dobře. Zpracováno v Pixinsight klasický postup: DBE, separace hvězd, noise/blur/starxterminator, curves/unsharp/deconv, export oprava v PS pak zpět spojení s hvězdami a finální úpravy. Celestron C8 Advanced VX AVX GoTo Canon 60D (Astromod) Asiair / ZWO ASI120MM MINI Subs: 180 sec.
