Úvodní  >  Související stránky k článku Jurij Gagarin nás pozval do vesmíru

Související stránky k článku Jurij Gagarin nás pozval do vesmíru

Martin GembecÚkazy

10. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.

Martin GembecÚkazy

13. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos letěl a první stupeň přistál již po dvacáté. Terran 1 téměř uspěl. Poškozený Sojuz přistane v Kazachstánu. Indická raketa LVM3 vynesla další družice One Web. Před 55 lety zahynul první kosmonaut Jurij A. Gagarin.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Martin GembecÚkazy

13. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. 2018. Měsíc dorůstá do úplňku. Večer je nad západem jasná Venuše a mizející Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme ještě dva zákryty jasnějších hvězd Měsícem. Z objektů noční oblohy si připomeneme hvězdu alfa Geminorum, tedy Kastora. Blíží se zánik čínské stanice Nebeský palác 1. Proběhnou čtyři starty raket a jeden výstup do volného kosmu. Před 50 lety zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011. Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »