Související stránky k článku Komety už pro malé dalekohledy okolo novu 8. února 2016
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2016 obdržel snímek, respektive animace „Kometa C/2013 US10 (Catalina)“, jejímž autorem je Libor Šmíd.
Dnešní povídání o vítězném snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce za měsíc leden 2016 bude poněkud netypické. I když se v tomto článku díváme na jednu individuální fotografii, budeme si vlastně trochu povídat o animaci. Tu si můžete, včetně mnoha dalších snímků, prohlédnout na internetových stránkách autora (http://home.zcu.cz/~smid/komety/US10_animace.gif). Určitě tato návštěva stojí za těch několik proklikání.
Rok 2017 by se z hlediska komet, které jsme měli možnost spařit v malých dalekohledech či triedrech, dal zařadit do kategorie průměrných či možná i lehce nadprůměrných. Ačkoliv jsme neměli příležitost pozorovat pouhým okem viditelnou kometu (byť takové předpoklady před začátkem roku byly), hned 9 komet dosáhlo jasnosti minimálně 10 mag a potěšilo tak amatérské pozorovatele v Evropě. Pojďme si společně připomenout, o jaké komety se jednalo.
Poslední roky je, zdá se, už pomalu tradicí, že v období okolo Vánoc oblohu okoření nějaká jasnější kometa. Ani přelom roku loňského s letošním není výjimkou, a tak se opět můžeme kochat jednou vlasaticí. Tou je nyní kometa C/2013 US10 (Catalina), která se blíží k maximu své jasnosti a pro svou polohu na obloze ve Velkém voze v období krátce po novu není snad jednoduššich podmínek k jejímu nalezení. Ačkoliv je kometa stále spíše objektem pro malé dalekohledy, určitě si svou pozornost právem získala. A to zejména mezi nadšenými astrofotografy. Ve čtenářské galerii se již nahromadilo několik velmi zdařilých fotografických úlovku, které vám tímto představujeme a jejich autorům za ne děkujeme. A těšíme se na další!
Měsíc se přehoupl přes fázi poslední čtvrti, což znamená, že vstupujeme do další lunace, v níž budeme mít příležitost pozorovat slabší, mlhavé objekty, jakými jsou například i komety. Těch by mělo být ve vizuálním dosahu celkem devět, půjde tak o lunaci na komety jednoznačně bohatou.
Na co se těšit na sklonku 2015? Vánoční obloha nám již za přízně počasí odhalila zimní klenoty nočního nebe v podobě slabé polární záře nebo zákrytu Aldebaranu Měsícem. Obecně kalendářní rok 2015 zanechal na obloze stopy po docela slušných úkazech. Tento rok ještě neskončil a obloha si už „chystá“ další klenoty, na které se můžeme těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Na co se tedy koukat? Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v tomto článku.
Měsíc pomalu couvá do fáze poslední čtvrti, což znamená, že stojíme na prahu další lunace, v níž budeme mít příležitost k pozorování slabších a mlhavějších objektů, jakými jsou například i komety. A zatímco minule jsme měli na obloze 5 vizuálně pozorovatelných komet, nyní se dostáváme až na číslo 8. Bonusem jsou navíc prodlužující se noci a několik dalších komet na hraně vizuálního dosahu. Nadcházející lunace tak pozorovatele komet určitě potěší.
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
Stojíme na počátku další lunace, v níž, stejně jako v těch předchozích, budeme moci pozorovat mimo jiné i slabší, difúzní objekty, jakými jsou například i komety, kterých bychom vizuálně měli spatřit celkem pět. To je stejné množství jako před měsícem, na obloze však dochází k určité obměně, kvůli které budou předmětem období na konci července spíše komety s nižší jasností. V pozorování nám navíc nepomohou ani krátké noci.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos příznivé podmínky. Čas maxima vychází na 19. hodinu v pondělí 14. prosince. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice ještě nízko nad severovýchodním obzorem, ale roj bude vysoce aktivní po celou noc na úterý 15. prosince. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu zapadat ještě večer. V průběhu noci přitom každou hodinu zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.
Vstoupili jsme do dalšího období nazývaného lunace, což je doba, kdy se Měsíc nachází ve fázi blízké novu. To je důležité zejména pro pozorování obvykle slabých a difúzních objektů, jakými jsou třeba i komety. Těch bychom měli spatřit vizuálně na přelomu června a července celkem pět. Ačkoliv se jedná o stejný počet jako před měsícem, dojde přeci jen k jedné změně. A nesmíme zapomenout na absenci astronomické noci, která pozorování jakýchkoliv vesmírných objektů v současné době komplikuje.
Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.
Pomalu, ale jistě, se dostáváme do období dalšího novoluní. Květnový nov nastává 25. dne v měsíci, což už v tuto chvíli alespoň v první polovině noci prospívá pozorování difúzních objektů, jakými jsou například i komety. Těm ovšem na druhou stranu uškodí začátek absence astronomické noci, která v našich zeměpisných šířkách nenastává přibližně od konce května do poloviny července. Výsledkem zmíněných okolností je to, že na obloze uvidíme pouze pět komet. Dobrou zprávou je, že hned tři z nich jsou poměrně jasnými objekty. Protipólem je ale skutečnost, že ne každá z komet má vhodné pozorovací podmínky.
Na ranní oblohu se konečně dostává dlouho očekávaná kometa C/2013 US10 (Catalina), která bude v následujících zimních měsících pozorovatelná malými dalekohledy či možná i pouhýma očima (!). Tato dlouhoperiodická, dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, byla z našich končin od loňského podzimu nepozorovatelná. Na přelomu minulé zimy a jara 2015 podstoupila konjunkci se Sluncem, po níž se vydala na jižní oblohu, kde strávila drtivou většinu letošního roku. Situace se však mění, kometa proletěla 15. listopadu perihelem, s čímž byla spojená další konjunkce se Sluncem. Již v říjnu přestala být pozorovatelná z jižní polokoule, a co více, nyní, ke konci listopadu, začíná být konečně pozorovatelná i od nás - z polokoule severní. Podmínky pro její pozorování ze střední Evropy se budou už jen zlepšovat!
Nov 26. dubna 2017 se kvapem blíží a my tak máme opět příležitost pustit se do pozorování obyčejně spíše slabších a difúzních objektů, jakými jsou i komety. Těch uvidíme na přelomu dubna a května celkem šest, tedy stejně jako v předchozí lunaci, ovšem dojde k výměně hned poloviny z nich. Nadcházející lunace potěší především ty, kteří pozorují jen s binokuláry a menšími dalekohledy - až 4 z 6 komet jsou jasnější než 10 mag.
Po dalším úplňku, který nastal tentokrát 12. března, máme díky "couvajícímu" Měsíci opět příležitost pozorovat spíše slabší, mlhavé objekty, jakými jsou kromě galaxií, hvězdokup a mlhovin také komety. Těch bychom měli na obloze spatřit, stejně jako v předchozí lunaci, celkem šest. Dojde ale k určité obměně osazenstva.
Druhý úplněk roku 2017 okořenilo polostínové zatmění, nyní se však Měsíc z naší perspektivy nachází ve fázi poblíž poslední čtvrti, což značí zlepšující se viditelnost obvykle slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. Těch uvidíme na obloze na přelomu února a března celkem šest, což se na první pohled jeví jako vcelku chudá lunace. Bližší informace nám ovšem odhalí, že hned pět z těchto šesti komet budou jasnými objekty v dosahu i menších dalekohledů!
První úplněk roku 2017 nastal dne 12. ledna. V těchto dnech se již Měsíc blíží i k prvnímu novu tohoto roku, je tedy na čase, abychom si opět zrekapitulovali, co nás čeká v aktuální lunaci z pohledu komet. Vypadá to, že znovu spatříme na obloze celkem 7 komet, část z nich se však obmění.
Po úplňku ze 14. prosince už Měsíc došel k fázi blížící se novu. To znamená zlepšení pozorovacích podmínek pro difúzní objekty, jakými jsou třeba i komety. A právě u nich se začíná blýskat na lepší časy. Nejen, že bychom v aktuální lunaci měli spatřit vizuálně až 7 komet namísto pěti v době zhruba před měsícem, ale především se konečně jedná už i o objekty s určitým potenciálem do budoucna.
Dne 14. listopadu jsme zažili superúplněk a o den později blízkou konjunkci Měsíce s hvězdou Aldebaran. Úhlový průměr Měsíce se v těchto dnech již zmenšuje, ale co především, mění se jeho fáze (ta aktuální je poblíž poslední čtvrti). To znamená, že máme opět lepší možnost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou například komety. Právě s kometami to ovšem žádná sláva nebude, v nadcházející lunaci jich spatříme vizuálně podle všeho pouze pět.
Po úplňku 16. října nastává přesně o dva týdny později, tedy 30. října, další nov. Půjde o nov tak trochu speciální, jelikož bude po tom z 1. října již druhý v tomto měsíci. Co nám v období nadcházející lunace předvedou komety? Ani tentokrát to nebude žádná sláva, ba naopak. Zdá se, že v období na přelomu října a listopadu budeme schopni spatřit vizuálně pouhých šest komet.
