Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety vizuálně v době novu 29. listopadu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Komety vizuálně v době novu 29. listopadu 2016

Snímek komety C/2015 V2 (Johnson) od Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Dne 14. listopadu jsme zažili superúplněk a o den později blízkou konjunkci Měsíce s hvězdou Aldebaran. Úhlový průměr Měsíce se v těchto dnech již zmenšuje, ale co především, mění se jeho fáze (ta aktuální je poblíž poslední čtvrti). To znamená, že máme opět lepší možnost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou například komety. Právě s kometami to ovšem žádná sláva nebude, v nadcházející lunaci jich spatříme vizuálně podle všeho pouze pět.

Když se na aktuální situaci podíváme jako na celek, vyjde nám, že z hlediska počtu i jasnosti vizuálně viditelných komet zažíváme nejhorší období od začátku roku 2011. Na obloze máme aktuálně jen 5 komet jasnějších než 15 mag, přičemž ta nejjasnější z nich nemá ani 12 mag. Situace by se měla s příchodem roku 2017 obrátit k lepšímu, musíme si ale ještě počkat. Co se porovnání s předchozí lunací týče, tehdy jsme měli možnost pozorovat vizuálně 6 komet. Z nich dvě krátkoperiodické, konkrétně 56P/Slaughter-Burnham a 226P/Pigott-LINEAR-Kowalski, zeslábly z vizuálního dosahu, takže je v jejich současném návratu již nespatříme. Částečnou náhradou by mohla být kometa C/2014 S2 (PanSTARRS), jasná kometa zimy 2015/2016, kdy dosáhla jasnosti 8-9 mag. V létě letošního roku zmizela s večerní oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, aby se teď v listopadu objevila na obloze ranní. S jasností to už ale tak slavné nebude, kometa bude mít přibližně 14 mag, takže ji spatříme jen ve velkých dalekohledech. Kromě této komety bychom měli být schopni odpozorovat na přelomu listopadu a prosince ještě 4 další vlasatice. Celá sestava tedy vypadá takto:

C/2015 V2 (Johnson)

Stejně jako v předešlé lunaci i v té nadcházející bude mít nejjasnější kometa na obloze jasnost jen okolo 12,5 mag. Změnil se akorát název dané komety - zeslábnuvší 43P/Wolf-Harrington vystřídala C/2015 V2 (Johnson). Ta jako jediná z aktuálně pozorovatelných komet na obloze zjasňuje, takže by ke konci první prosincové dekády mohla dosáhnout 12 mag a být tak viditelná v dalekohledech s průměrem objektivu 20 cm. To hlavní ale kometa předvede až v příštím roce, kdy na přelomu jara a léta zjasní až k 7 mag a stane se tak objektem viditelným i v menších triedrech.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016-11-21.18  13  4.04   45  7.4   3.025   3.128    74   12.5   5:21 (256, 54)  
2016-11-24.18  13 10.62   44 59.0   2.997   3.077    76   12.4   5:24 (257, 55)  
2016-11-27.19  13 17.21   44 51.1   2.968   3.027    77   12.3   5:28 (259, 57)  
2016-11-30.19  13 23.81   44 43.6   2.940   2.977    78   12.3   5:31 (260, 58)  
2016-12- 3.19  13 30.41   44 36.8   2.912   2.928    79   12.2   5:34 (261, 59)  
2016-12- 6.19  13 37.01   44 30.5   2.883   2.879    80   12.1   5:37 (263, 61)  
2016-12- 9.19  13 43.60   44 24.7   2.855   2.830    81   12.0   5:40 (264, 62)

 

Kometu zpozorujeme na ranní obloze, nejlépe až na začátku astronomického soumraku, kdy se bude pohybovat okolo 60° nad obzorem. Nalezneme ji v souhvězdí Honicích psů (CVn) - mapky pro vyhledání komety.

144P/Kushida

Postupně slábnoucí kometa s jasností mezi 13 a 14 mag. Tempo jejího slábnutí je ale pomalejší, než se očekávalo, kometa měla být v nynějších dnech přibližně na hranici vizuálního dosahu. Takto bude viditelná v dalekohledech s průměrem objektivu 30 cm a více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016-11-21.18  12  8.66   -4 38.6   1.698   2.053    55   13.3   5:21 (315, 26)  
2016-11-24.18  12 14.88   -5 21.9   1.715   2.047    56   13.4   5:24 (317, 26)  
2016-11-27.19  12 20.96   -6  4.0   1.732   2.040    57   13.5   5:28 (320, 27)  
2016-11-30.19  12 26.90   -6 45.0   1.750   2.033    59   13.6   5:31 (323, 27)  
2016-12- 3.19  12 32.69   -7 24.9   1.769   2.025    60   13.7   5:34 (325, 27)  
2016-12- 6.19  12 38.33   -8  3.6   1.787   2.017    62   13.8   5:37 (328, 27)  
2016-12- 9.19  12 43.82   -8 41.1   1.806   2.008    63   13.9   5:40 (331, 28)

 

I tuto kometu spatříme na ranní obloze, konkrétně lehce přes 25° vysoko na začátku astronomického soumraku. Kometa se nachází v souhvězdí Panny (Vir) - mapky pro vyhledání komety.

43P/Wolf-Harrington

Kometa s jasností poblíž 14 mag. Vzhledem k jejímu postupnému slábnutí a ne úplně ideálním pozorovacím podmínkám je možné, že ji na přelomu listopadu a prosince uvidíme v rámci jejího aktuálního návratu naposledy. K jejímu spatření budeme muset použít minimálně 35-cm dalekohled.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016-11-21.18  11 23.15  -11  4.7   1.701   1.887    63   13.8   5:21 (329, 25)  
2016-11-24.18  11 28.41  -11 59.0   1.720   1.880    65   13.8   5:24 (332, 25)  
2016-11-27.19  11 33.50  -12 52.3   1.739   1.873    66   13.9   5:28 (335, 24)  
2016-11-30.19  11 38.42  -13 44.4   1.758   1.865    68   14.0   5:31 (338, 24)  
2016-12- 3.19  11 43.17  -14 35.4   1.777   1.856    69   14.1   5:34 (341, 24)  
2016-12- 6.19  11 47.73  -15 25.3   1.797   1.848    71   14.2   5:37 (343, 24)  
2016-12- 9.19  11 52.11  -16 14.0   1.817   1.838    73   14.2   5:40 (346, 23)

 

Kometa je viditelná na ranní obloze poblíž komety 144P/Kushida - vystoupá taktéž přibližně 25° nad obzor na začátku astronomického soumraku, ovšem v souhvězdí Poháru (Crt) - mapky pro vyhledání komety.

C/2014 S2 (PanSTARRS)

Jak už bylo zmíněno výše, tato kometa nebyla několik měsíců pozorovatelná kvůli konjunkci se Sluncem. Na přelomu listopadu a prosince bude opět viditelná, tentokrát na ranní obloze. S jasností okolo 14 mag však na její vyhledání musíte použít, stejně jako na výše uvedenou kometu, alespoň 35-cm dalekohled.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016-11-21.18  13  2.53   -6 10.0   4.294   4.973    42   13.9   5:21 (303, 18)  
2016-11-24.18  13  4.03   -6 35.6   4.319   4.963    44   13.9   5:24 (306, 19)  
2016-11-27.19  13  5.45   -7  0.9   4.344   4.951    47   14.0   5:28 (310, 21)  
2016-11-30.19  13  6.79   -7 25.7   4.369   4.938    49   14.0   5:31 (313, 22)  
2016-12- 3.19  13  8.05   -7 50.1   4.394   4.923    52   14.0   5:34 (317, 23)  
2016-12- 6.19  13  9.23   -8 14.0   4.419   4.907    55   14.0   5:37 (320, 24)  
2016-12- 9.19  13 10.32   -8 37.6   4.444   4.889    57   14.0   5:40 (324, 25)

 

Shodou okolností se i tahle kometa nachází nedaleko komet 144P/Kushida a 43P/Wolf-Harrington. To je výhodná situace, protože je možné spatřit 3 komety během několika málo minut, a to jedním, 35-cm dalekohledem, jehož ani není nutné příliš otáčet. Zejména v případě komety C/2014 S2 (PanSTARRS) může s vyhledáním pomoct také blízkost planety Jupiter a před novem i srpek Měsíce, jenž bude v konjunkci s Jupiterem v pátek 25. listopadu. Na ranní obloze tak bude možné pozorovat zajímavý úkaz obohacený o 3 blízko se nacházející komety (na ty ale samozřejmě bude potřeba, na rozdíl od Měsíce a Jupitera, dalekohled). Ale ještě zpátky ke kometě C/2014 S2 (PanSTARRS) a obecným informacím o její viditelnosti. Pozorovatelná bude jen a pouze na ranní obloze, nejlépe pochopitelně až na začátku astronomického soumraku, kdy ji nalezneme kolem 20° nad obzorem, a to v souhvězdí Panny (Vir) - mapky pro vyhledání komety.

C/2011 KP36 (Spacewatch)

Jediná na večerní obloze pozorovatelná kometa bude zároveň tou nejslabší z výběru nadcházející lunace. Při jasnosti blízké 14,5 mag na ni pravděpodobně bude nutné použít 40-cm dalekohled.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016-11-21.81   0 33.37   -5 17.8   5.053   4.415   125   14.3  20:23 (  0, 36)  
2016-11-24.80   0 33.48   -5 20.3   5.058   4.459   122   14.3  20:11 (  0, 36)  
2016-11-27.79   0 33.69   -5 21.8   5.064   4.504   119   14.3  19:59 (  0, 36)  
2016-11-30.78   0 34.00   -5 22.5   5.070   4.551   116   14.3  19:48 (  0, 36)  
2016-12- 3.78   0 34.42   -5 22.3   5.075   4.598   113   14.4  19:37 (  0, 36)  
2016-12- 6.77   0 34.93   -5 21.3   5.081   4.647   110   14.4  19:25 (  0, 36)  
2016-12- 9.76   0 35.55   -5 19.5   5.087   4.697   107   14.4  19:14 (  0, 36)

 

Kometu tedy spatříme v první polovině noci, ale nejlepší podmínky nenastávají hned na konci astronomického soumraku, nýbrž až okolo 20. hodiny SEČ. V tu dobu se kometa nachází zhruba 35° nad obzorem. Na její vyhledání musíme namířit teleskop do souhvězdí Velryby (Cet) - mapky pro vyhledání komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Weekly Information about Bright Comets - databáze komet Seiichiho Yoshidy
[2] Minor Planet Center - Search

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »