Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

Kometa C/2013 US10 (Catalina) z 6. 12. 2015
Autor: Rolando Ligustri

Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.

Objev komety a její vývoj

Kometu s označením C/2013 US10 (Catalina) objevil 31. října 2013 Richard Kowalski pomocí 68cm přehlídkového dalekohledu v rámci projektu Catalina Sky Survey. Jasnost komety při objevu byla zhruba 18,5 mag. Krátce po objevu nebyla rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu.

Kometa postupně zjasňovala, na přelomu června a července letošního roku přesáhla hranici jasnosti 10 mag. V té době byla kometa pozorovatelná pouze na jižní obloze. V průběhu listopadu prošla perihéliem (nejbližší bod dráhy komety ke Slunci) a zároveň konjunkcí se Sluncem. Na konci listopadu se objevila prvním šťastlivcům na severní polokouli, kteří ji mohli odpozorovat nízko nad obzorem za ranního svítání.

Pokuste se najít kometu i vy - pomůže vám Venuše!

Pozorovací podmínky komety C/2013 US10 (Catalina) se každým dnem zlepšují. Momentálně se nachází v západní části souhvězdí Panny nedaleko hranice se souhvězdím Vah. Ideální pozorovací okno je těsně před začátkem svítání, před 6:00 SEČ ráno.

V té době se bude kometa nacházet zhruba 15° nad jihovýchodním obzorem, tudíž bude potřeba najít místo s volným výhledem tímto směrem. K vyhledání komety si můžeme pomoci planetou Venuší, která se momentálně nachází jen pár úhlových stupňů od vlasatice. 7. a 8. prosince navíc nedaleko projde Měsíc jako ubývající srpek. Připravili jsme pro vás mapky, které zobrazují polohy komety vůči velmi jasné Venuši. 

Jasnost komety se momentálně pohybuje okolo 6,5 mag. Jasnost tedy nedovoluje viditelnost komety pouhým okem, ale je dostatečná na to, aby byla kometa dobře nalezitelná jako mlhavý obláček v triedru nebo v malém dalekohledu. Za dobrých podmínek, na tmavé obloze mimo město, by ve větším dalekohledu (o průměru objektivu 10 cm a výše) měly být viditelné i dva ohony.

Kometa C/2013 US10 (Catalina), 7. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 7. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 8. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 8. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 9. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 9. 12. 2015
Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 10. 12. 2015 Autor: Stellarium
Kometa C/2013 US10 (Catalina), 10. 12. 2015
Autor: Stellarium

Celkový pohled nad jihovýchodní, jižní a jihozápadní obzor okolo 6. hodiny ranní. Nad jihem svítí planeta Jupiter v souhvězdí Lva. Nad jihovýchodem pak naleznete zářivou Venuši, u které lze nalézt kometu. Autor: Stellarium
Celkový pohled nad jihovýchodní, jižní a jihozápadní obzor okolo 6. hodiny ranní. Nad jihem svítí planeta Jupiter v souhvězdí Lva. Nad jihovýchodem pak naleznete zářivou Venuši, u které lze nalézt kometu.
Autor: Stellarium

Vývoj do dalších týdnů

Pozorovací podmínky se budou nadále zlepšovat, kometa bude stoupat stále výše nad obzor. 15. prosince bude na konci noci již 25° nad obzorem. O Vánocích to bude již 40°, ale v této době bude rušit Měsíc v úplňku. Úplně nejlepších pozorovacích podmínek se dočkáme za měsíc, v polovině ledna 2016. Od 7. ledna přestane svým svitem rušit Měsíc a kometa bude ve výšce přes 60° nad obzorem. Kometa se sice již vzdaluje od Slunce, ale blíží se k Zemi, takže se dá očekávat mírný nárůst jasnosti. V polovině ledna by mohla mít jasnost zhruba 6,0 – 5,5 mag, tedy jasnost na hranici viditelnosti pouhým okem. 

Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastýře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016. Autor: Sky and Telescope.
Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastýře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016.
Autor: Sky and Telescope.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze
[2] Kometa Catalina v databázi komet Seiichi Yoshidy



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Venuše, C/2013 US10 (Catalina), Kometa 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »