Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku Iana Sharpa
Autor: Ian Sharp

Na ranní oblohu se konečně dostává dlouho očekávaná kometa C/2013 US10 (Catalina), která bude v následujících zimních měsících pozorovatelná malými dalekohledy či možná i pouhýma očima (!). Tato dlouhoperiodická, dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, byla z našich končin od loňského podzimu nepozorovatelná. Na přelomu minulé zimy a jara 2015 podstoupila konjunkci se Sluncem, po níž se vydala na jižní oblohu, kde strávila drtivou většinu letošního roku. Situace se však mění, kometa proletěla 15. listopadu perihelem, s čímž byla spojená další konjunkce se Sluncem. Již v říjnu přestala být pozorovatelná z jižní polokoule, a co více, nyní, ke konci listopadu, začíná být konečně pozorovatelná i od nás - z polokoule severní. Podmínky pro její pozorování ze střední Evropy se budou už jen zlepšovat!

Jak už bylo zmíněno, jedná se o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku. Jejich chování je naprosto typické, ve větších vzdálenostech od Slunce se jeví jako velká a vysoce aktivní tělesa, zatímco při přibližování se k naší mateřské hvězdě jejich aktivita pomalu uvadá. Podobně je na tom i kometa C/2013 US10 (Catalina). Když se po konjunkci se Sluncem letos na jaře vynořila na jižní polokouli, měla jasnost zpočátku pouze 13 mag. Poté ale rapidně zjasňovala, až dosáhla na konci léta přibližně 6 mag. V tu dobu se její zjasňování nejenže zastavilo, kometa naopak začala mírně slábnout, a to kvůli vzdalování se od Země. Na podzim tedy měla jasnost spíše 7 mag.

Kometa však dosáhla na konci října, kdy už byla nepozorovatelná, lokálního maxima vzdálenosti od Země. To byla od naší planety zhruba 1,82 AU daleko (1 AU = vzdálenost Země - Slunce, tj. cca 150 milionů km). Nyní se ovšem kometa k naší planetě opět přibližuje. V přízemí se octne až v příštím roce, 17. ledna 2016, kdy ji se Zemí bude dělit vzdálenost asi 0,72 AU.

Ale vraťme se ještě do dnů aktuálních. Kometa proletěla 15. listopadu přísluním ve vzdálenosti 0,82 AU od Slunce. Vzhledem k relativní blízkosti ke Slunci a k tomu, že je naopak docela daleko od Země, je nyní nízko na ranní obloze velice kondenzovaná. Stupeň kondenzace je odhadován až na čísle 7 z 9 (podle stupnice, na níž 9ka znamená, že kometa má zcela stelární vzhled, a stupeň 0 naopak definuje kometu difúzní, bez středového zhuštění).

Pozorovatelé, kteří se snaží kometu vyhledat, si tím pádem musí dávat pozor na to, aby ji nezaměnili s hvězdou. Mezi prvními z těch, kdo kometu odpozorovali ze severní polokoule, je i slavný astronom a objevitel známé komety C/1995 O1 (Hale-Bopp), Alan Hale. I když on a několik dalších šťastlivců zpozorovali kometu vizuálně, zatím převažují zachycení fotografická. Není divu, kometa se nachází velice nízko nad obzorem a má velmi malou komu. I přes jasnost, jež je odhadována na 6-7 mag, nyní ještě není pozorovatelná binokuláry a malými dalekohledy. To se ale změní.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku od Raffaele Esposita Autor: Raffaele Esposito
Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku od Raffaele Esposita
Autor: Raffaele Esposito

Kometu doteď nezpozoroval nikdo z území České republiky. První můžete být právě vy! Stačí sledovat během ranního úsvitu prostor mezi souhvězdím Vah (Lib) a Pannou (Vir). Situace je ale extrémně komplikovaná, nehledě na to, že je pravděpodobně potřeba střední dalekohled s průměrem objektivu 15 cm a více, kometa je jen velice nízko nad obzorem. Navíc od poloviny nadcházejícího týdne začne rušit Měsíc ve fázi kolem úplňku. Mnohem lepší tedy bude si počkat do přelomu první a druhé dekády prosince, kdy Měsíc již nebude rušit svým svitem. Kometa navíc bude výše nad obzorem a ještě nejspíše mírně zjasní. V té době by již neměl být problém objekt vyhledat i menšími triedry. Situace se navíc bude i nadále rychle zlepšovat. Ke konci prosince kometa opustí souhvězdí Panny a přesune se do Pastýře (Boo), aby na přelomu let 2015 a 2016 z naší perspektivy jen těsně minula hlavní hvězdu souhvězdí, Arcturus.

V půli ledna 2016 kometa dosáhne díky maximálnímu přiblížení se k Zemi nejvyšší jasnosti, která může atakovat 5. magnitudu. V tmavých oblastech daleko od měst tedy může být pozorovatelná pouhým okem! K tomu bude velice snadno hledatelná, jelikož proletí jen těsně kolem hvězdy Alkaid z Velké Medvědice (UMa), díky čemuž nejen vstoupí do zmíněného souhvězdí, ale stane se i cirkumpolárním, takže v těch nocích nebude vůbec zapadat pod obzor!

Do konce ledna ještě proletí Drakem (Dra) a pak se její pohyb razantně zpomalí. Kometa až do března "zakotví" v Žirafě (Cam). To už bude výrazně slábnout, na konci inkriminovaného měsíce její jasnost klesne k 8-10 mag. Kometa pak proletí také Perseem (Per) a v květnu se dostane do Vozky (Aur), kde se její viditelnost nejprve omezí na večerní oblohu, poté už přestane být s jasností 10-11 mag pozorovatelná. Kometa se potom opět objeví na ranní obloze, a to v srpnu 2016 ve stejném souhvězdí. To už ale bude mít přibližně 14 mag, takže na její vyhledání budeme potřebovat velký dalekohled. Do podzimu 2016 pak tato aktuálně jasná, pěkná kometa zeslábne z vizuálního dosahu. Vypadá to tedy, že minimálně na začátku příštího roku si budeme moci užívat alespoň daleko od měst pěkného, byť komorního kometárního divadla...

Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastáře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016. Autor: Sky and Telescope.
Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastáře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016.
Autor: Sky and Telescope.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa catalina, C/2013 US10 (Catalina)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »