Rok 2017 by se z hlediska komet, které jsme měli možnost spařit v malých dalekohledech či triedrech, dal zařadit do kategorie průměrných či možná i lehce nadprůměrných. Ačkoliv jsme neměli příležitost pozorovat pouhým okem viditelnou kometu (byť takové předpoklady před začátkem roku byly), hned 9 komet dosáhlo jasnosti minimálně 10 mag a potěšilo tak amatérské pozorovatele v Evropě. Pojďme si společně připomenout, o jaké komety se jednalo.
Měsíc se přehoupl přes fázi poslední čtvrti, což znamená, že vstupujeme do další lunace, v níž budeme mít příležitost pozorovat slabší, mlhavé objekty, jakými jsou například i komety. Těch by mělo být ve vizuálním dosahu celkem devět, půjde tak o lunaci na komety jednoznačně bohatou.
Měsíc pomalu couvá do fáze poslední čtvrti, což znamená, že stojíme na prahu další lunace, v níž budeme mít příležitost k pozorování slabších a mlhavějších objektů, jakými jsou například i komety. A zatímco minule jsme měli na obloze 5 vizuálně pozorovatelných komet, nyní se dostáváme až na číslo 8. Bonusem jsou navíc prodlužující se noci a několik dalších komet na hraně vizuálního dosahu. Nadcházející lunace tak pozorovatele komet určitě potěší.
Stojíme na počátku další lunace, v níž, stejně jako v těch předchozích, budeme moci pozorovat mimo jiné i slabší, difúzní objekty, jakými jsou například i komety, kterých bychom vizuálně měli spatřit celkem pět. To je stejné množství jako před měsícem, na obloze však dochází k určité obměně, kvůli které budou předmětem období na konci července spíše komety s nižší jasností. V pozorování nám navíc nepomohou ani krátké noci.
Vstoupili jsme do dalšího období nazývaného lunace, což je doba, kdy se Měsíc nachází ve fázi blízké novu. To je důležité zejména pro pozorování obvykle slabých a difúzních objektů, jakými jsou třeba i komety. Těch bychom měli spatřit vizuálně na přelomu června a července celkem pět. Ačkoliv se jedná o stejný počet jako před měsícem, dojde přeci jen k jedné změně. A nesmíme zapomenout na absenci astronomické noci, která pozorování jakýchkoliv vesmírných objektů v současné době komplikuje.
Pomalu, ale jistě, se dostáváme do období dalšího novoluní. Květnový nov nastává 25. dne v měsíci, což už v tuto chvíli alespoň v první polovině noci prospívá pozorování difúzních objektů, jakými jsou například i komety. Těm ovšem na druhou stranu uškodí začátek absence astronomické noci, která v našich zeměpisných šířkách nenastává přibližně od konce května do poloviny července. Výsledkem zmíněných okolností je to, že na obloze uvidíme pouze pět komet. Dobrou zprávou je, že hned tři z nich jsou poměrně jasnými objekty. Protipólem je ale skutečnost, že ne každá z komet má vhodné pozorovací podmínky.
Nov 26. dubna 2017 se kvapem blíží a my tak máme opět příležitost pustit se do pozorování obyčejně spíše slabších a difúzních objektů, jakými jsou i komety. Těch uvidíme na přelomu dubna a května celkem šest, tedy stejně jako v předchozí lunaci, ovšem dojde k výměně hned poloviny z nich. Nadcházející lunace potěší především ty, kteří pozorují jen s binokuláry a menšími dalekohledy - až 4 z 6 komet jsou jasnější než 10 mag.
Po dalším úplňku, který nastal tentokrát 12. března, máme díky "couvajícímu" Měsíci opět příležitost pozorovat spíše slabší, mlhavé objekty, jakými jsou kromě galaxií, hvězdokup a mlhovin také komety. Těch bychom měli na obloze spatřit, stejně jako v předchozí lunaci, celkem šest. Dojde ale k určité obměně osazenstva.
Druhý úplněk roku 2017 okořenilo polostínové zatmění, nyní se však Měsíc z naší perspektivy nachází ve fázi poblíž poslední čtvrti, což značí zlepšující se viditelnost obvykle slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. Těch uvidíme na obloze na přelomu února a března celkem šest, což se na první pohled jeví jako vcelku chudá lunace. Bližší informace nám ovšem odhalí, že hned pět z těchto šesti komet budou jasnými objekty v dosahu i menších dalekohledů!
První úplněk roku 2017 nastal dne 12. ledna. V těchto dnech se již Měsíc blíží i k prvnímu novu tohoto roku, je tedy na čase, abychom si opět zrekapitulovali, co nás čeká v aktuální lunaci z pohledu komet. Vypadá to, že znovu spatříme na obloze celkem 7 komet, část z nich se však obmění.
Po úplňku ze 14. prosince už Měsíc došel k fázi blížící se novu. To znamená zlepšení pozorovacích podmínek pro difúzní objekty, jakými jsou třeba i komety. A právě u nich se začíná blýskat na lepší časy. Nejen, že bychom v aktuální lunaci měli spatřit vizuálně až 7 komet namísto pěti v době zhruba před měsícem, ale především se konečně jedná už i o objekty s určitým potenciálem do budoucna.
Dne 14. listopadu jsme zažili superúplněk a o den později blízkou konjunkci Měsíce s hvězdou Aldebaran. Úhlový průměr Měsíce se v těchto dnech již zmenšuje, ale co především, mění se jeho fáze (ta aktuální je poblíž poslední čtvrti). To znamená, že máme opět lepší možnost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou například komety. Právě s kometami to ovšem žádná sláva nebude, v nadcházející lunaci jich spatříme vizuálně podle všeho pouze pět.
Po úplňku 16. října nastává přesně o dva týdny později, tedy 30. října, další nov. Půjde o nov tak trochu speciální, jelikož bude po tom z 1. října již druhý v tomto měsíci. Co nám v období nadcházející lunace předvedou komety? Ani tentokrát to nebude žádná sláva, ba naopak. Zdá se, že v období na přelomu října a listopadu budeme schopni spatřit vizuálně pouhých šest komet.
Co se komet týče, rok 2016 rozhodně není tím, na který by se vzpomínalo závratně dlouhou dobu. V zimě a na jaře jsme viděli 4 binokulární komety (252P/LINEAR byla viditelná i pouhým okem, ale pouze s jižní polokoule), což je dle ročních statistik jeden z nejhorších roků 21. století. Od června pak nejjasnější kometa na naší obloze měla jasnost vždy pouze okolo 11-13 mag, takže pozorovatelé vlastnící výhradně malé dalekohledy zažívají dlouhodobý pozorovací půst. Ten ale už příliš dlouho nepotrvá. Se začátkem roku 2017 se situace obrátí k lepšímu.
Po dalším úplňku, tentokrát tom z 16. září, Měsíc opět směřuje do fáze novu. To je samozřejmě příhodné pro slabé, difúzní objekty, jakými jsou třeba komety. Těch na přelomu září a října uvidíme podle všeho stejně jako před měsícem osm.
Druhý letní úplněk nás potkal 20. července, Měsíc je nyní na cestě zpátky k novu a tím pádem se v průběhu noci rozšiřuje pozorovací okno bez rušení našeho přirozeného satelitu. Nejkratší noci máme za sebou, nastává už dokonce i noc astronomická, což je pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety, velmi pozitivní skutečnost. V nadcházející lunaci bychom měli vizuálně spatřit 6 komet, tedy o jednu méně než v lunaci předchozí, ale situace je trochu komplikovanější, protože dochází k významné obměně komet na obloze.
Červnový úplněk byl letos velmi speciální - odehrál se na slunovratovou noc z 20. na 21. června. Podobná situace nastane znovu až v roce 2062. Nyní už je Měsíc opět ve stádiu couvání a téměř v poslední čtvrti. Ačkoliv je absence astronomické noci poměrně značným problémem, komety se dají pozorovat i během astronomického soumraku a my této skutečnosti budeme muset využít i během nadcházející lunace. V ní bychom, stejně jako před měsícem, měli spatřit vizuálně celkem 7 komet.
Po úplňku z 21. května prošel Měsíc fází poslední čtvrti a nyní směřuje k novu. Z tohoto hlediska se tedy zlepšují pozorovací podmínky pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety. V červnu ale namísto úplňku přichází jiný problém - absence astronomické noci. Obloha tak je po celou noc o něco světlejší a komety nacházející se nízko nad obzorem, které by za normálních okolností byly pozorovatelné, budou z nočního nebe zcela vymazány. Oproti předchozí lunaci zmizely z oblohy 3 komety, jedna další nám na ní naopak přibude. Ve výsledku to tedy znamená, že v červnu s největší pravděpodobností budeme schopni spatřit vizuálně celkem 7 komet.
Již letošní čtvrtý úplněk nastal tentokrát 22. dubna, v těchto dnech se Měsíc nachází ve fázi okolo poslední čtvrti a dále "couvá". Tím nastávají stále lepší příležitosti pro spatření různých slabých, difúzních objektů, jakými jsou hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a nebo třeba i komety. A jak to bude právě s vlasaticemi vypadat v období kolem květnového novu? Čeká nás několik menších změn, počet vizuálně viditelných komet by ovšem měl být zachován na dubnovém čísle devět.
Měsíc prošel dne 23. března dalším úplňkem a nyní je jeho osvícená část pořád menší. Tím se prodlužuje délka bezměsíčné části noci a my tak máme stále lepší příležitost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou mimo jiné i komety. V blížící se lunaci jich podle všeho budeme moct spatřit vizuálně až devět, tedy o dvě více než v době novu v první březnové dekádě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
