21. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 23. května v 15:53 SELČ. Obvykle by to znamenalo konec tmavých nocí pro pozorování, ale ty vlastně minimálně na severu Čech už skončily, protože se blíží slunovrat a horní okraj Slunce už neklesá ani 18 stupňů pod obzor.
Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1,1 (mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO jsou Jupiter a Venuše (objekty s dlouhými čárkami kvůli přetoku signálu do sousedních pixelů).
Aktivita Slunce je vysoká, ale poněkud poklesla. Uvidíme, zda se předvede některá z mnoha aktivních oblastí aktuálně viditelných, nebo až se natočí stará AR3663, kde jsou stále velké skvrny, jak je vidět i na snímku Perseverance z povrchu Marsu.
Autor: Jiří Plachý
Extrémně jasná polární záře v noci z pátka 10. na sobotu 11. května byla jednou z nejsilnějších v pozorované historii. Za posledních 50 let se podobné vyskytly asi jen v roce 1989 a dvě v roce 2003. Potvrdil to článek na Spaceweather.com. Děkujeme za sdílení vašich pozorování a fotografií ve čtenářské fotogalerii. K bouři se vrací z pohledu NASA také Kosmotýdeník.
Pozorovatelé jistě uvítají další úpravy hvězdné mapy a jejího ovládání na online webu CzSkY.cz, které pro vás připravuje Vladimír Dvořák z Klubu astronomů Liberecka. Přibyla další sada zajímavých objektů k pozorování, tzv. MiniMistrovy temné mlhoviny (hoodně těžké objekty).
Kosmonautika a sondy
Společnost Blue Origin obnovila lety rakety a lodi New Shepard s posádkou. Mise NS-25 proběhla úspěšně v neděli 19. 5. Zajímavostí je, že lodi se nenaplnil jeden ze tří vrchlíků padáku, ale standardně jsou padákové systémy vždy předimenzovány, takže posádka nebyla v ohrožení.
Autor: Blue Origin
Pokusy o start kosmické lodi Starliner na misi Boe-CFT k ISS se už pomalu stávají evergreenem našich nedělních článků. Start byl opět odložen, tentokrát na 25. května a na vině jsou problémy s únikem hélia v samotné kosmické lodi. Posádku tvoří dvojice astronautů Barry Wilmore a Sunita Williams(ová). Věřme, že tuto sobotu se už konečně dočkají startu.
Přípravy na let SuperHeavy B11 a Starship S29 probíhají podle plánu. Sestava je nyní kompletní na startovním komplexu kosmodromu v Boca Chica v Texasu.
Rusové vypustili několik vojenských sledovacích družic pomocí rakety Sojuz-2.1b, která startovala z kosmodromu Pleseck 16. 5.
Raketa Falcon 9, konkrétně první stupeň B1062, se dočkala 21. znovupoužití. První stupeň přistál na mořské plošině A Shortfall of Gravitas (ASOG). Stao se to při vynášení družic Starlink, mise 6-59.
Přehled startů raket najdete na subdoméně starty.kosmonautix.cz, která nyní bude o odně lépe udržována.
NASA a ESA potvrdily, že mise evropského vozítka Rosalind Franklin proběhne ve spolupráci obou agentur. ESA především využije zkušenosti NASA s přistáním na Marsu.
Výročí
24. května 1844 (180 let) se narodil polský astronom Jan Jarkowski, známý spíše pod jménem Ivan Osipovič Jarkovskij, protože pod tímto jménem bývá uváděn tzv. Yarkovského efekt. Rotace malých těles, jako např. planetek, je ovlivňována tím, jak z něj unikají tepelné fotoy. To vyvolává dodatečný malý impulz vedoucí i ke změně rotace planetky. Dnes jse tato práce rozvinuta pod názvem YORP efekt.
25. května 1834 (190 let) se narodil australský astronom John Tebbutt. 13. května 1861 si na obloze všiml komety, která se brzy stala jednou z nejjasnějších komet historie. Velká kometa 1861, též C/1861 J1, byla poté nejkrásnější koncem června a začátkem července 1861, kdy byla hodně blízko k Zemi a dosáhla jasnosti mezi 0 a –2 mag. Díky vhodnému úhlu vůči Slunci byla tak jasná, že vrhala v noci stíny. Ohon má na kresbách kolem 40°, ale uváděna je i délka až 90° a podle kreseb šlo o opravdu nádhernou kometu.
Výhled na příští týden
- Přijdou na řadu první NLC?
- Výročí: let opic Able a Miss Baker nad 100 km
- Výročí: Johann Mädler
- Výročí: úplné zatmění Slunce, ověření ohybu světla kolem Slunce podle OTR
- Výročí: Luna 22
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
