Související stránky k článku Nad západem svítí zvířetník
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2017 obdržel snímek „Od protisvitu k falešnému úsvitu“, jehož autorem je Petr Horálek.
Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování světem temných obloh je už asi téměř všeobecně známé, včetně jeho úžasných astronomických snímků a kompozic. O kvalitách tohoto fotografa svědčí ostatně i jeho nový snímek.
Po jarní rovnodennosti a odchodu Měsíce na ranní oblohu můžete opět vyhlížet velmi zajímavý každoroční úkaz nad západním obzorem. Pokud máte možnost pobýt někdy v průběhu právě v následujících 14 dní někde na vysočině, vysoko v horách či nejlépe v oblastech tmavé oblohy, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si ten pohled nenechte ujít. Právě v těchto dnech totiž začíná nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. Že nevíte, co to je? Více přinášíme ve videu Evropské jižní observatoře... a budeme se těšit na vaše snímky!
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!
První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily vyhlížet stále v česku světelným znečištěním jinak obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvečera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Ve směru kužele se také nachází krásné hvězdokupy v souhvězí Býka - Plejády a Hyády. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi. Znovu pak od druhého dubnového týdne.
Evropská jižní observatoř ESO dnes publikovala prestižní snímek týdne ESO (EPotW) s názvem „X Marks the Spot“, tedy v překladu „X označuje to správné místo“. Snímek zachycuje spojení dvou pohledů na Mléčnou dráhu a zodiakální světlo z jižní a severní polokoule. Zatímco horní polovina obrázku byla pořízena z observatoře Paranal v minulém roce, ta spodní pochází ze slovenské Oravské Lesné. Oba snímky pořídil Petr Horálek, který je zároveň českým fotovyslancem ESO, a s důmyslností je zkompiloval do tohoto jediného pohledu. Snímek tak zobrazuje jinak pro pozemšťany nemožný pohled na okolí Slunce ze Země. To se v lednu na pozemské obloze promítá do blízkosti centra Mléčné dráhy a zároveň je obklopeno řídkým diskem meziplanetární hmoty.
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.
Zodiakální světlo nad Sečí.Autor: Petr HorálekPřekvapivě se (nejen) českým pozorovatelům a fotografům daří zachytit kuželovitý svit slunečního světla rozptýleného na částicích v meziplanetární hmotě, lidově zvaný zodiakální světlo. Bělavý kužel pozorovatelný po soumraku nad západním obzorem je právě v těchto dnech nejvýraznější a je viditelný nejlépe vysoko v horách a daleko od městských aglomerací. Pozorování zodiakálního světla může krom počasí a městských světel ohrozit jen měsíční svit. Ten začne rušit až od poloviny příštího týdne, takže pořád máte neobvyklý kužel světla šanci spatřit. Do redakce už dorazilo několik snímků, autorům za ně děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 14. dubna 2013, 10:54 SEČ.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.Autor: Martin Gembec.V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.
ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?
