Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Merkur nad Ještědem 19. března 2011. Autor: Martin Gembec.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.
Autor: Martin Gembec.
V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.

Pokusit se o spatření Merkuru není obvykle žádný med. Planeta se pohybuje na obloze úhlově nedaleko Slunce a neodstoupí od něj dál jak přibližně 28°. Okolo července a prosince je navíc jeho dráha vůči středoevropskému obzoru nakloněna tak nepříznivě, že když nejste vybaveni patřičným dalekohledem a možností pozorovat na denní obloze, na Merkur zkrátka můžete zapomenout. Naopak – je-li situace taková, že se Merkur od Slunce odsune k východu a je vidět večer kolem března, nebo opačně ráno okolo září, dá se v krátkém asi dvoutýdenním období najít na několik desítek minut pouhýma očima nízko nad obzorem. A to je i případ současné elongace.

Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013. Autor: Stellarium.
Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013.
Autor: Stellarium.
Merkur se octne úhlově nejdále od Slunce 16. února 2013 večer. Bude ležet asi 18° východně od Slunce a pozorovatelný bude ještě téměř dvě hodiny po západu Slunce. Viditelný je už nyní a příhodné podmínky pro pozorování potrvají až do 24. února. V průběhu tohoto období se za každého dalšího soumraku nejprve bude „prodírat“ soumrakem jasnou oblohou, ale rovněž při svém jasu okolo -1. magnitudy půjde o malým dalekohledem i očima vyhledatelný (v místech nízko nad západním obzorem jediný) objekt.

Pokud budete vyhlížet, Slunce v tomto období zapadá okolo 17:20 SEČ (7. února v 17:05, 24. února v 17:34). Najděte si vhodné stanoviště s výhledem na západ. Na obzoru nesmí rušit stromy či nedaleké domy. Ideální je proto výhled z nějakého kopce. Když počkáte asi 45 minut po západu Slunce, tedy okolo 18. hodiny, Merkur už bude nad obzorem pohodlně k nalezení. Samozřejmě nesmí rušit ani oblačnost. Pohled malým dalekohledem odhalí v tetelící se atmosféře rozvlněný bod, který se ke konci období (okolo 20. února) promění ve výsostný srpeček podobný Měsíci krátce po novu. Ke spatření srpku ale doporučujeme pozorovat větším dalekohledem nebo navštívit nejbližší hvězdárnu.

Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji. Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji.
Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
A co že je s tím Marsem? Nebo to byl jen takový výkřik v úvodu? Kdepak. Planeta Mars je rovněž v tomto období jen nízko nad západním obzorem za soumraku. Bohužel oproti Merkuru je dosti slabší a hůře pozorovatelná. Nicméně právě Merkur nám ji pomůže objevit, protože v pátek 8. února se ve večerních hodinách s Marsem setká při dosti těsném rendezvous. Merkur, který bude vlevo nahoře, mine slabší Mars v úhlové vzdálenosti asi čtvrtiny úhlového stupně (polovina úhlového průměru Měsíce v úplňku). To krásně nahrává k pohledu malým přístrojem, do něhož se v jeden okamžik náhle vejdou hned dvě planety Sluneční soustavy, navíc obě začínající písmenkem „M“. A to se vyplatí, že? Pozorovat obě planety můžeme i v sobotu 9. února, kdy se Merkur vyhoupne jen o půl úhlového stupně od Marsu směrem nahoru. A jako třetí bonus pro fajnšmekry – pokud budete vyhlížet z míst s tmavou oblohou (Jizerské hory, mimoměstské oblasti v jižních Čechách, Vysočina, Beskydy či Orlické hory), spatříte obě planety zapadat v kuželu zvířetníkového světla. Šťastný lov!

Převzato: Hvězdárna v Úpici


Poznámka redakce: V pondělí 11. února večer se k oběma planetám přidá ještě Měsíc ve fázi úzkého srpku. Od dvojice planet bude napravo. Nenechte si ujít tento fotogenický nebeský trojúhelník (tří těles počínajících na "M")! Fotografie neobvyklé konjunkce nám rozhodně pošlete do redakce, při větším počtu snímků vytvoříme fotogalerii.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zodiakální světlo, Mars, Merkur


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »