Mohlo by vás zajímat...
Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO).
Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO).
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity, jsme se pustili do natáčení nového měsíčního vidcastu. V prvním díle probrali Norbert Werner a Samuel Kováčik letošní Nobelovu cenu za fyziku, přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše a jako hlavní téma si vybrali horký vesmír.
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.
jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Tomáš Vorobjov.Autor: Skaw.sk.Vyštudoval informatiku za veľkou mlákou a živí sa vytváraním webových aplikácií. Jeho vášňou je však hviezdna obloha. Astronómiu popularizuje bez prednášok, originálnym spôsobom. Pozorovania z profesionálnych observatórií sprostredkúva stovkám stredných škôl po celom svete a umožňuje študentom zažiť radosť z objavovania. Nedávno ten pocit vychutnal aj on sám, keď po dlhých desaťročiach pribudlo do zoznamu slovenských objaviteľov komét nové meno: Tomáš Vorobjov.
František Martinek.Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.Rádi navštěvujete náš server Astro.cz kvůli čerstvým novinkám z astronomie a kosmonautiky? A doslova hltáte informace o objevech zajímavých exoplanet, neotřelého chování černých děr ke svému okolí nebo nových družicích k výzkumu ve zdánlivě temném kosmu? Pak vám jistě neuniklo, že drtivou většinu těchto informací s obdivuhodným nasazením přináší relativně neznámý popularizátor astronomie se jménem František Martinek. Tento valašský astronom však nedávno překonal úctyhodnou metu. Na serveru Astro.cz vydal neskutečných 1000 článků!
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchRok 2012 nahrává významnému jubileu jedné z českých hvězdáren, která má s Českou astronomickou společností více společného, než by se mohlo zdát. Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích slaví v březnu krásných dvacet let. Od dob jejího otevření jí prošly desítky mladých zvídavých astronomů, desetitisíce návštěvníků a stará kovová kopule se otevírala kvůli statisícům neopakovatelných pohledů k nebi. O její strastiplné cestě, plánech na oslavy výročí i o mecenáši, po němž východočeská hvězdárna nese své jméno, nám dnes více poví její vedoucí pracovník, Petr Komárek.
Observatoř La SillaAdéla Kawka, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala včera cenu udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci a zkušenostmi s pozorováním dalekohledy ESO.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
1,5m dánský dalekohled na La SillaDánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš. Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako