Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli

Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli

1,5m dánský dalekohled na La Silla
1,5m dánský dalekohled na La Silla
Dánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.


Vaše skupina dostala nabídku využít dalekohled ke své vědecké práci. Odkud ta nabídka přišla?
Ta nabídka přišla z dánské strany při jednání našich zástupců v ESO. Na La Silla stojí dánský 1,5metrový dalekohled, který ovšem využívali v poslední době jen po 4 měsíce v roce. Tedy celých 8 měsíců v roce byl dalekohled nevyužitý a Dánové hledali spolupráci, jak dalekohled využít po celý rok. Hledali takový vědecký projekt, který by byl kvalitní a dobře by se doplňoval s jejich projektem. Proto nám nabídli, abychom tam uskutečnili zkušební pozorování a přesvědčili se, zda dalekohled vyhovuje svými parametry našemu projektu.

Dalekohled je staršího data z roku 1975. Strávili jste u dalekohledu několik týdnů. V jakém je stavu?
Dalekohled samotný je v dobrém stavu. Po optické stránce je vynikající, montáž je mechanicky kvalitní, kopule je rovněž použitelná. Ovšem dalekohled má velice zastaralý řídící systém, který pochází svou konstrukcí a designem z devadesátých let minulého století a neodpovídá dnešním parametrům, nehledě na to, že některé jeho části jsou ještě starší a v případě poruchy se již nedají se vyměnit. Zkrátka je potřeba dalekohled pro dlouhodobou udržitelnost modernizovat. Ale jak jsem říkal, jinak je v dobrém stavu.

Jaký je plán rekonstrukce?
Počítáme s tím, že bychom na jaře příštího roku začali s rekonstrukcí. Ze začátku by to byly přípravné práce prováděné částečně firmou zde v České republice. Potom se všechny připravené hardwarové věci pošlou na observatoř La Silla a tam se nainstalují. Postupně se dalekohled modernizuje a zrekonstruuje s tím, že celá rekonstrukce bude trvat zhruba 10 měsíců. V lednu 2012 by měl být znovu uveden do provozu už v nové podobě.

Takže si to můžeme představit tak, že po rekonstrukci bude ovládání dalekohledu jednodušší, než je teď?
Samozřejmě. Ta rekonstrukce umožní dalekohled používat daleko efektivněji a také s větší produktivitou a menšími náklady. Nebude už nutné do Chile létat, protože pozorování se bude provádět na dálku. Budeme moci být stále v Ondřejově nebo jinde v České republice a ovládat dalekohled na dálku. I samotný provoz bude automatizovaný, takže i zde se sníží náklady na lidský čas. Celkové náklady tak dosáhnou jen třetiny dnešních nákladů.

Jaký bude pozorovací program dalekohledu?
Dánští astronomové budou pokračovat ve svém projektu MiNDSTEp, který se týká pozorování gravitačního mikročočkování. My plánujeme dva hlavní projekty. Prví bude NEOSource – projekt sledování blízkozemních asteroidů včetně jejich zdrojových oblastí a pochopení mechanizmů, které tam fungují. To bude projekt Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV. Druhý projekt budou pozorování stelárních astronomů, jak z Astronomického ústavu AV, tak z Karlovy univerzity i Masarykovy univerzity. Stelární astronomové plánují pozorovat například geometrické proměnné hvězdy v nejbližších galaxiích - Magellanových oblacích.

Oborem vaší skupiny jsou právě planetky. Do jaké míry vám dalekohled pomůže ve výzkumu?
Dalekohled přispěje velmi podstatně. My studujeme jevy na planetkách, kvůli kterým potřebujeme mít určitou časovou řadu napozorovaných dat. Pozorování v jedné nebo několika málo nocí obvykle nepřináší podstatně nové výsledky. My potřebujeme dlouhé časové řady, abychom zjistili vývoj a odvodili některé parametry, které se objeví až po čase. Teprve to nám pomůže. V současnosti používáme v Ondřejově a na spolupracujících stanicích ve světě pouze poměrně malé dalekohledy, typicky o velikosti do 1 metru. To jsou na dnešní poměru už dosti malé dalekohledy a některé jevy s nimi nelze vůbec zkoumat. A co s nimi zkoumat šlo, to už je většinou vědecky vysvětleno. Do budoucna nezbytně potřebujeme získávat pozorování z většího dalekohledu, abychom se mohli dostat dál a pochopit mechanizmy pracující mezi blízkozemními asteroidy lépe. Obávám se, že bez přístupu na nějaký dalekohled o velikosti minimálně 1,5 metru bychom ta data nemohli získat. Takže pro nás je nabídka dánských astronomů klíčová.

Během svého pobytu na konci loňského roku jste zažili zemětřesení. To bylo ještě před tím velikým zemětřesením z letošního roku. Mělo to nějaký vliv na observatoř?
Na samotnou observatoř to nemělo žádný podstatný vliv. Takové zemětřesení o stupni číslo 3 je poměrně malé a observatoř La Silla je zažívá několikrát do roka. Ta zemětřesná vlna observatoří pouze projde, způsobí maximálně pokažení jednoho snímku, protože dalekohled se přeci jen rozkýve, ale pak se vrátí na úplně stejné místo a nedojde k žádnému pohybu podloží nebo změně geometrie budovy. Nám se přesto stalo, že došlo k poruše dekodéru polohy kopule, takže občas nějakou drobnou poruchu to způsobit může, ale to je poměrně snadno opravitelné. Naštěstí tato v Chile poměrně častá zemětřesení nemají epicentra blízko observatoře a nemají tedy žádný velký vliv.

Na otázky Petra Sobotky odpovídal Mgr. Petr Pravec, PhD., vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Petr Pravec, Rozhovor


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »