Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli

Rozhovor: Petr Pravec - Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli

1,5m dánský dalekohled na La Silla
1,5m dánský dalekohled na La Silla
Dánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.


Vaše skupina dostala nabídku využít dalekohled ke své vědecké práci. Odkud ta nabídka přišla?
Ta nabídka přišla z dánské strany při jednání našich zástupců v ESO. Na La Silla stojí dánský 1,5metrový dalekohled, který ovšem využívali v poslední době jen po 4 měsíce v roce. Tedy celých 8 měsíců v roce byl dalekohled nevyužitý a Dánové hledali spolupráci, jak dalekohled využít po celý rok. Hledali takový vědecký projekt, který by byl kvalitní a dobře by se doplňoval s jejich projektem. Proto nám nabídli, abychom tam uskutečnili zkušební pozorování a přesvědčili se, zda dalekohled vyhovuje svými parametry našemu projektu.

Dalekohled je staršího data z roku 1975. Strávili jste u dalekohledu několik týdnů. V jakém je stavu?
Dalekohled samotný je v dobrém stavu. Po optické stránce je vynikající, montáž je mechanicky kvalitní, kopule je rovněž použitelná. Ovšem dalekohled má velice zastaralý řídící systém, který pochází svou konstrukcí a designem z devadesátých let minulého století a neodpovídá dnešním parametrům, nehledě na to, že některé jeho části jsou ještě starší a v případě poruchy se již nedají se vyměnit. Zkrátka je potřeba dalekohled pro dlouhodobou udržitelnost modernizovat. Ale jak jsem říkal, jinak je v dobrém stavu.

Jaký je plán rekonstrukce?
Počítáme s tím, že bychom na jaře příštího roku začali s rekonstrukcí. Ze začátku by to byly přípravné práce prováděné částečně firmou zde v České republice. Potom se všechny připravené hardwarové věci pošlou na observatoř La Silla a tam se nainstalují. Postupně se dalekohled modernizuje a zrekonstruuje s tím, že celá rekonstrukce bude trvat zhruba 10 měsíců. V lednu 2012 by měl být znovu uveden do provozu už v nové podobě.

Takže si to můžeme představit tak, že po rekonstrukci bude ovládání dalekohledu jednodušší, než je teď?
Samozřejmě. Ta rekonstrukce umožní dalekohled používat daleko efektivněji a také s větší produktivitou a menšími náklady. Nebude už nutné do Chile létat, protože pozorování se bude provádět na dálku. Budeme moci být stále v Ondřejově nebo jinde v České republice a ovládat dalekohled na dálku. I samotný provoz bude automatizovaný, takže i zde se sníží náklady na lidský čas. Celkové náklady tak dosáhnou jen třetiny dnešních nákladů.

Jaký bude pozorovací program dalekohledu?
Dánští astronomové budou pokračovat ve svém projektu MiNDSTEp, který se týká pozorování gravitačního mikročočkování. My plánujeme dva hlavní projekty. Prví bude NEOSource – projekt sledování blízkozemních asteroidů včetně jejich zdrojových oblastí a pochopení mechanizmů, které tam fungují. To bude projekt Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV. Druhý projekt budou pozorování stelárních astronomů, jak z Astronomického ústavu AV, tak z Karlovy univerzity i Masarykovy univerzity. Stelární astronomové plánují pozorovat například geometrické proměnné hvězdy v nejbližších galaxiích - Magellanových oblacích.

Oborem vaší skupiny jsou právě planetky. Do jaké míry vám dalekohled pomůže ve výzkumu?
Dalekohled přispěje velmi podstatně. My studujeme jevy na planetkách, kvůli kterým potřebujeme mít určitou časovou řadu napozorovaných dat. Pozorování v jedné nebo několika málo nocí obvykle nepřináší podstatně nové výsledky. My potřebujeme dlouhé časové řady, abychom zjistili vývoj a odvodili některé parametry, které se objeví až po čase. Teprve to nám pomůže. V současnosti používáme v Ondřejově a na spolupracujících stanicích ve světě pouze poměrně malé dalekohledy, typicky o velikosti do 1 metru. To jsou na dnešní poměru už dosti malé dalekohledy a některé jevy s nimi nelze vůbec zkoumat. A co s nimi zkoumat šlo, to už je většinou vědecky vysvětleno. Do budoucna nezbytně potřebujeme získávat pozorování z většího dalekohledu, abychom se mohli dostat dál a pochopit mechanizmy pracující mezi blízkozemními asteroidy lépe. Obávám se, že bez přístupu na nějaký dalekohled o velikosti minimálně 1,5 metru bychom ta data nemohli získat. Takže pro nás je nabídka dánských astronomů klíčová.

Během svého pobytu na konci loňského roku jste zažili zemětřesení. To bylo ještě před tím velikým zemětřesením z letošního roku. Mělo to nějaký vliv na observatoř?
Na samotnou observatoř to nemělo žádný podstatný vliv. Takové zemětřesení o stupni číslo 3 je poměrně malé a observatoř La Silla je zažívá několikrát do roka. Ta zemětřesná vlna observatoří pouze projde, způsobí maximálně pokažení jednoho snímku, protože dalekohled se přeci jen rozkýve, ale pak se vrátí na úplně stejné místo a nedojde k žádnému pohybu podloží nebo změně geometrie budovy. Nám se přesto stalo, že došlo k poruše dekodéru polohy kopule, takže občas nějakou drobnou poruchu to způsobit může, ale to je poměrně snadno opravitelné. Naštěstí tato v Chile poměrně častá zemětřesení nemají epicentra blízko observatoře a nemají tedy žádný velký vliv.

Na otázky Petra Sobotky odpovídal Mgr. Petr Pravec, PhD., vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Petr Pravec, Rozhovor


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »