37. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 9. do 18. 9. 2022. Měsíc v noci ze 14. na 15. září zakryje Uran, v noci z pátku na sobotu bude v konjunkci s Marsem a v sobotu večer v poslední čtvrti. Venuše mizí v záři Slunce. Aktivita Slunce je nízká. Raketa SLS nakonec nebyla odvezena do VAB kvůli opravě těsnění přívodu vodíku. SpaceX provedla testy metanových motorů v Texasu a vypustila raketu Falcon 9 jejíž první stupeň provedl rekordní čtrnácté přistání. V době 60. výročí Kennedyho proslovu o dobývání Měsíce připomínáme výročí otce kosmonautiky Konstantina Eduardoviče Ciolkovského.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 17. září ve 23:52 SELČ. V noci ze středy na čtvrtek 14./15. 9. zakryje Měsíc planetu Uran. Úkaz bude asi obtížně viditelný, lépe by měl jít pozorovat výstup zpoza neosvětlené části kotouče kolem 0:25 SELČ. V sobotu večer vyjde Měsíc necelé tři stupně nad planetou Mars.
Planety
Saturn (0,4 mag) vrcholí nad jihem už před 23. hodinou letního času. V tu dobu je ještě výše nad jihovýchodem výrazně zářící Jupiter (−2,9 mag). Mars (−0,3 mag) tou dobou teprve vychází, ale ráno za svítání je velmi vysoko nad jihem. Venuše (−3,9 mag) mizí rychle v záři Slunce a je už prakticky nepozorovatelná.
Jupiterovy měsíce: v neděli 11. září večer končí přechod Io a jeho stínu (stín do 20:48 a měsíc do 21:12 SELČ). Na noc z úterý na středu 13./14. 9. připadá přechod Ganymedu a stínu (stín 22:08–01:00, měsíc 23:42–2:10). 16. 9. v 0:40 dojde k zatmění Europy. V noci z 16. na 17. 9. probíhá přechod Io (stín začne ve 2:00, měsíc ve 2:16). Večer 17. 9. je na kotouči Jupiteru Europa (stín končí ve 22:14, měsíc ve 22:40) a ve 23:18 začne zatmění Io (jeho zákryt skončí 18. 9. v 1:46).
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru 13. 9. v 1:15 a ve 21:05 SELČ, dále 15. 9. ve 2:50 a 22:45 a 18. 9. v 00:20 a 20:15.
Aktivita Slunce je nízká. Vyčkáváme, zda se něco objeví v aktivní oblasti, která vyvolala dvě silné erupce s výraznými CME. Velkých skvrn je zatím málo, ale zajímavých aktivních oblastí je velké množství, takže se to může rychle změnit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Raketa SLS nakonec zůstala na rampě LC-39B a proběhla zde oprava těsnění přívodu vodíku k centrálnímu stupni. V tomto týdnu se možná stihne test plnění vodíkem (možná již 17. 9.). Termíny startu jsou případně možné dva – 23. 9. a 27. 9., ale to ještě předbíháme a uvidíme, jaký bude další vývoj.
SpaceX provedla testy metanových motorů na Starship (prototyp S24) – poprvé došlo ke statickému zážehu všech šesti motorů. Také nosič Super Heavy (booster 7) nezahálel. Došlo k testu průtoku paliva motory (spin prime test). Vše je přehledně shrnuto včetně otitulkovaného videa v článku na elonx.cz.
Milník si připsala také raketa Falcon 9 jejíž první stupeň provedl rekordní čtrnácté přistání. Stalo se tak v noci na neděli 10. září během startu se Starlinky. Těch však letělo jen 34, protože s nimi startovala testovací družice BlueWalker-3 společnosti AST SpaceMobile. Ta má otestovat technologii velké odrazivé antény pro přenos signálu 5G sítě mobilních telefonů. Z toho důvodu půjde zřejmě o velmi jasnou družici a jestli se projekt ujme a budou následovat ještě větší, je to už opravdu hodně vážný důvod k zamyšlení se, jak využívat oběžnou dráhu pro naše civilizační vymoženosti.
Mimochodem v noci na pondělí 12. 9. je v plánu již klasický start Falconu 9 s asi 53 Starlinky a další první stupeň si při něm má opět odbýt již čtrnáctý vzlet a přistání.
Ve středu 7. 9. proběhl úspěšný start evropské rakety Ariane 5 ve verzi ECA+ s geostacionární družicí Eutelsat Konnect VHTS (Very High Throughput Satellite).
6. 9. vypustila své rakety také Čína. Raketa KZ-1A startovala s družicemi CentiSpace-1 S3 a S4 a raketa CZ-2D se třemi družicemi Yaogan-35-05.
Výročí
"We choose to go to the Moon...". 12. září 1962 (60 let) měl prezident USA J. F. Kennedy proslov, ve kterém zazněla i tato slavná slova, kde určildalší směřování amerického kosmického programu s cílem, kterým bylo přistání na povrchu Měsíce do konce 60. let. V době, kdy probíhaly teprve první pokusy o dobytí kosmu to byla odvážná slova. Apollo 11 je však dokázalo 20. 7. 1969 naplnit.
12. září 1997 (25 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která přenáší data z vozítka Opportunity a Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
14. září 2007 (15 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
17. září 1857 (165 let) se narodil a 19. září 1935 (87 let) zemřel otec kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Jeho datem narození je vlastně už 5. září, ale podle starého kalendáře, který platil v Rusku až do roku 1918. Během života napsal velice mnoho děl, z nichž kolem 90 se týká raket. Zabýval se například raketami s řídícími tryskami, vícestupňovými raketami, kosmickými stanicemi nebo přechodovými komorami. Z teoretických prací vydal nejprve Teorii plynů a posléze Mechaniku pohybu zvířat. Kolem roku 1900 provozoval větrný tunel a studoval zde aerodynamiku těles různých tvarů. Zabýval se vzducholoďmi ještě v době, kdy tento pojem nebyl vynalezen. Uvažoval i o letounech těžších než vzduch, ale pro své myšlenky v té době nenašel pochopení. Pro kosmonautiku především odvodil rovnici pohybu rakety za každého okamžiku i když neustále mění svoji hmotnost spalováním paliva. Za svého života stihl ještě studovat různé druhy paliva pro rakety a také navrhl vznášedlo. Ačkoli toho vymyslel mnoho, raketu nikdy nesestrojil. Pro své teorie neviděl takové uplatnění. Do praxe je převedli až jeho následovníci, kteří jeho práce pečlivě studovali, jako byli Wernher von Braun, Sergej Koroljov nebo Valentin Gluško. Na Měsíci na jeho odvrácené straně má Ciolkovskij kráter, který je zčásti zalit lávou, takže mu zde patří celkem výsadní postavení.
17. září 1967 (55 let) se narodil český astronom Petr Pravec. Jeho jméno je spojeno především s observatoří v Ondřejově, kde se věnuje pozorování planetek.
18. září 1942 (80 let) se narodil prof. Petr Harmanec. Tento bývalý ředitel Astronomického ústavu MFF UK se zabývá horkými hvězdami, zejména hvězdami se závojem. Je významnou postavou stelární astronomie u nás a vychoval již několik generací astronomů.
Výhled na příští týden
- podzimní rovnodennost a ranní srpek Měsíce
- výročí: Yoshio Kushida
- výročí: Antonín Rükl
- výročí: Mars Observer
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
