Úvodní  >  Související stránky k článku Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2015

Související stránky k článku Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2015

Miloš PodařilOstatní

Nominace na Kopalovu přednášku 2017

Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace.

Miloš PodařilOstatní

Návrhy na cenu Littera Astronomica pro rok 2015

U příležitosti konání již 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (9. a 10. října 2015) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. 

Petr SobotkaOsobnosti

Nominace na Kopalovu přednášku 2024

Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2024.

Pavel SuchanOsobnosti

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2023

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2023 doc. Mgr. Miroslavu Brožovi, Ph.D. z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, vynikajícímu pedagogovi a odborníkovi v oboru planetární i stelární astronomie, za práce v oblasti původu a dynamiky těles Sluneční soustavy a v posledních letech komplexního popisu hvězdných soustav. 

Pavel SuchanOsobnosti

Česká astronomická společnost předala čtyři významná ocenění

V sobotu 22. října 2022 byly v Planetáriu Praha předány čtyři ceny a prosloveny tři laureátské přednášky. Dvě z nich byly uděleny za letošní rok 2022, dvě ale ještě za covidové roky 2020 a 2021, kdy se kvůli pandemii přednesení přednášky odsunulo. Paradoxem bylo, že covid zasáhl i do letošního ceremoniálu, kdy jedna přednáška musela být přednesena na dálku. Doc. Petr Hadrava přednesl přednášku na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 291 z 24. 10. 2022

Miloš PodařilOstatní

Nominace na Kopalovu přednášku 2022

Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2022.

Pavel SuchanOsobnosti

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za roky 2020 a 2021

Česká  astronomická  společnost  letos v důsledku loňského covidového roku udělila hned dvě čestné  Kopalovy  přednášky. Za rok  2021  byla Kopalova přednáška udělena Jaroslavu Dudíkovi  z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který ji přednesl 13. listopadu 2021 na konferenci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti v pražském planetáriu. 23. listopadu v 18 hodin přednese čestnou Kopalovu přednášku za rok 2020 Josef Ďurech z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy na téma Rekonstrukce fyzikálních vlastností planetek pomocí inverzních metod, a to na setkání Pražské pobočky České astronomické společnosti v pražském planetáriu, novináři mají vstup volný.

Miloš PodařilOstatní

Nominace na Kopalovu přednášku 2021

Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2021.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.

Další informace »