Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Littera astronomica

Cena Littera astronomica

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Cena Littera astronomica je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Cena Littera astronomica se uděluje jednou v roce, a to při příležitosti konání Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě.

ČAS má na veletrhu společný stánek s Nakladatelstvím Aldebaran Group for Astrophysic (AGA). Doprovodný program v podobě pozorování Slunce dalekohledy zajišťuje Pobočka Vysočina.

Cenu podporují knihkupectví Knihy Dobrovský a Společnost Astropis.

 

Laureáti

 
Rok Laureát Planetka
2024 prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D., doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.  
2023 RNDr. Antonín Bečvář (* 10. 6. 1901) 4567
2022 Mgr. Jana Žďárská (* 1969)  
2021 Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. (* 12. 9. 1940) 35356
2020 doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. (* 13. 8. 1980)  
2019 RNDr. Peter Zamarovský, CSc. (* 5. 12. 1952)  
2018 Lukáš Grygar (* 12. 4. 1982)  
2017 Jindřich Suchánek (* 1. 4. 1954)  
2016 PhDr. Alena Hadravová, CSc. (* 1956), a Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (* 16. 4. 1951)  
2015 Mgr. Jana Olivová (* 19. 1. 1960)  
2014 František Martinek (* 18. 1. 1952)  
2013 Mgr. Pavel Gabzdyl (* 23. 4. 1974) 43971
2012 Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran (zal. 2002)  
2011 Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014) 2781
2010 Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (* 9. 1. 1955)  
2009 Mgr. Antonín Vítek, CSc. (* 25. 1. 1940, † 28. 2. 2012) 30253
2008 Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (* 15. 5. 1947) 11124
2007 Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. (* 27. 2. 1947, † 5. 12. 2007)* 10205
2006 RNDr. Oldřich Hlad (* 30. 12. 1934, † 16. 6. 2023)  
2005 Ing. Pavel Příhoda (* 13. 1. 1934) 40410
2004 Ing. Antonín Rükl (* 22. 9. 1932 † 12. 7. 2016) 15395
2003 RNDr. Jiří Grygar, CSc. (* 17. 3. 1936) 3336
2002 Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014) 2781

* cenu nepřevzal z osobních důvodů

Statut ceny

Definice ceny

  1. Cenu Littera Astronomica – dále jen Cenu – uděluje Česká astronomická společnost.
  2. Cena je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v ČR. V rámci Ceny může být příležitostně uděleno mimořádné ocenění organizaci (např. nakladatelství) za mimořádný ediční počin.
  3. Cena se uděluje jednou v roce, a to při příležitosti konání Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Cenu je možné v daném roce neudělit.
  4. Cenu je možné v daném roce udělit nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali.

Organizace ceny

  1. Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom a cena. Laureát může přednést přednášku a / nebo se zúčastnit autogramiády.
  2. Správce Ceny jmenuje Výkonný výbor ČAS. K posouzení návrhů se každý rok zřizuje komise Ceny, která má minimálně 3 členy. Komisi Ceny jmenuje Výkonný výbor ČAS, a to na návrh správce Ceny do 30. dubna daného roku.
  3. O způsobu předání Ceny při příležitosti konání Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, laureátské přednášce a autogramiádě, případně dalším doprovodném programu, rozhoduje Výkonný výbor ČAS na návrh komise Ceny.
  4. Návrhy na udělení Ceny podávají členové ČAS a nakladatelé k rukám správce Ceny, kopie do sekretariátu ČAS. Nejpozdější termín k podání návrhů pro daný rok je 30. duben.

Rozhodnutí o udělení ceny

  1. Komise projedná došlé návrhy do 31. května daného roku a předá doporučení ke schválení Výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční nebo elektronickou podobu.
  2. Výkonný výbor ČAS na své nejbližší schůzi návrh komise schválí nebo zamítne, případně tak může učinit elektronicky. Nesouhlasí-li Výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí Výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.

Tento statut byl schválen Výkonným výborem ČAS na jeho zasedání dne 15. dubna 2011 a byl změněn 16. ledna 2018.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz.

Odkazy



O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...

Štítky: Ceny ČAS, Littera astronomica


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »