Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Brlkova cena

Brlkova cena

Petr Brlka Autor: ČAS
Petr Brlka
Autor: ČAS

Petr Brlka (*30. 1. 1945; 21. 3. 1966)

Student fyziky přírodovědecké fakulty MU v Brně a předseda meteorické sekce brněnské hvězdárny až do své tragické smrti ve Vysokých Tatrách. Petr Brlka se vstoupil v roce 1959 do meteorické sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně (nyní Hvězdárna a planetárium Brno). Byl velmi aktivním pozorovatelem, zúčastnil se několika meteorických expedic organizovaných Československou astronomickou společností a dalšími institucemi.

V r. 1963 maturoval a byl přijat ke studiu matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita).

Od léta 1963 vykonával funkci předsedy meteorické sekce při brněnské hvězdárně. Byl také členem demonstrátorské sekce při téže instituci.

Jeho dalším zájmem bylo horolezectví. Zahynul při vysokohorské turistice v lavině v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách. Po P. Brlkovi byla pojmenována planetka č. (55874) Brlka.

Laureáti

Rok Jméno Planetka
1987 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. (*17. 9. 1967) 4790
1986 RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. (*29. 5. 1962)  
1984 Luboš Glac (*1. 8. 1964)  
1983 Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D. (*21. 1. 1963)  
1983 RNDr. Ivana Valičová (*5. 7. 1963)  
1982 RNDr. Boris Míč (*2. 3. 1961)  
1981 Helena Nováková (*24. 1. 1953;24. 5. 2014)  
1980 Mgr. Tomáš Stařecký (*13. 5. 1962)  
1979 Ing. Vladimír Homola (*22. 2. 1956)  
1978 Milan Vlček (*25. 5. 1946)  
1977 Miroslav Zajdák (*1. 4. 1959)  
1976 PhDr. ThMgr. Vladimír Přibyl (*16. 6. 1954)  
1975 Ing. Štěpán Paschke (*29. 11. 1953; †3. 6. 2024)  
1974 RNDr. Daniel Očenáš, CSc. (*29. 5. 1949)  
1973 RNDr. Jan Hollan (*3. 12. 1955) 10581
Jaroslav Mazurkiewicz (*3. 1. 1957; 20. 11. 1979)  
1972 Vojtěch Nečas (*20. 2. 1951;18. 10. 1992)  
Zdeněk Štorek (*30. 1. 1950)  
1968 Mgr. Miroslav Šulc (*11. 6. 1941)  

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Ceny ČAS


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »