Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Kopalova přednáška

Kopalova přednáška

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Numerický matematik a astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Zdeňka Kopala.

Více o Zdeňku Kopalovi...

Laureáti Kopalovy přednášky

Rok Laureát Ocenění
2023 doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za vynikající pedagogickou a odbornou činnost v oboru planetární i stelární astronomie.
2022 Mgr. Jan Jurčák, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2021 doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2020 doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za skvělé výsledky ve výzkumu malých těles Sluneční soustavy. (Kvůli epidemii přednáška proběhla až v roce 2021).
2019

prof. RNDr. Jan Řídký, DrSc. a prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, CSc.

Kopalova přednáška udělena za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
2018 Mgr. Martin Jelínek, Ph.D Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
2017 Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené v oboru hvězdné astrofyziky
2016 prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Čestná Kopalova přednáška udělena za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
2015 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2014 RNDr. Jiří Borovička, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2013 RNDr. David Nesvorný, Ph.D.  Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
2012 Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
2011 Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
2010 Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
2009 Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky v  relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s  pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
2008 Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
2007 RNDr. Pavel Spurný, CSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Statut Kopalovy přednášky

  1. K uctění památky význačného českého astronoma XX. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku (dále jen KP) jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.
  2. KP se uděluje nanejvýš jednou za rok a je určena výhradně žijícím jednotlivcům.
  3. Zdůvodněný návrh na udělení KP může podat kterýkoliv člen ČAS Výkonnému výboru ČAS do 31. května daného roku.
  4. K posouzení došlých návrhů zřídí Výkonný výbor minimálně tříčlennou komisi, které předsedá předseda ČAS a jejíž členy jmenuje Výkonný výbor z členů ČAS s přihlédnutím k oborům nominovaných astronomů.
  5. Komise rozhodne o udělení KP nejpozději do měsíce po uzávěrce došlých návrhů. Vítězný návrh musí získat alespoň 3/5 odevzdaných hlasů v komisi. Pokud se tak nestane, není KP v daném roce udělena.
  6. V kladném případě postoupí komise návrh Výkonnému výboru ČAS, který musí návrh schválit prostou většinou hlasů; jinak není KP v daném roce udělena.
  7. Předseda ČAS vyrozumí oceněného/oceněnou s dotazem, zda poctu přijímá. Pokud ano, dohodne s ním místo, čas a téma Kopalovy přednášky na vhodné akci ČAS přístupné veřejnosti.
  8. Oceněný obdrží čestný honorář a celý text nebo výtah z jeho přednášky bude zveřejněn na webových stránkách ČAS, popř. též ve členském věstníku.
  9. Kopalova přednáška byla schválena 17. sjezdem ČAS. Statut schvaluje Výkonný výbor ČAS. Statut KP nabývá účinnosti dne 19. 6. 2013.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu podaril@astro.cz (Miloš Podařil, správce ceny), případně na poštovní adresu: „Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov“.

Externí odkazy

 



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Kopalova přednáška, Ceny ČAS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »