Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Kopalova přednáška

Kopalova přednáška

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Numerický matematik a astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Zdeňka Kopala.

Více o Zdeňku Kopalovi...

Laureáti Kopalovy přednášky

Rok Laureát Ocenění
2024 doc. RNDr. Petr Zasche, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za vynikající edagogickou a odbornou činnost v oboru dvojhvězd a vícenásobných soustav
2023 doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za vynikající pedagogickou a odbornou činnost v oboru planetární i stelární astronomie.
2022 Mgr. Jan Jurčák, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2021 doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2020 doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za skvělé výsledky ve výzkumu malých těles Sluneční soustavy. (Kvůli epidemii přednáška proběhla až v roce 2021).
2019

prof. RNDr. Jan Řídký, DrSc. a prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, CSc.

Kopalova přednáška udělena za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
2018 Mgr. Martin Jelínek, Ph.D Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
2017 Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené v oboru hvězdné astrofyziky
2016 prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Čestná Kopalova přednáška udělena za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
2015 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2014 RNDr. Jiří Borovička, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2013 RNDr. David Nesvorný, Ph.D.  Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
2012 Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
2011 Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
2010 Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
2009 Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky v  relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s  pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
2008 Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
2007 RNDr. Pavel Spurný, CSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Statut Kopalovy přednášky

  1. K uctění památky význačného českého astronoma XX. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku (dále jen KP) jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.
  2. KP se uděluje nanejvýš jednou za rok a je určena výhradně žijícím jednotlivcům.
  3. Zdůvodněný návrh na udělení KP může podat kterýkoliv člen ČAS Výkonnému výboru ČAS do 31. května daného roku.
  4. K posouzení došlých návrhů zřídí Výkonný výbor minimálně tříčlennou komisi, které předsedá předseda ČAS a jejíž členy jmenuje Výkonný výbor z členů ČAS s přihlédnutím k oborům nominovaných astronomů.
  5. Komise rozhodne o udělení KP nejpozději do měsíce po uzávěrce došlých návrhů. Vítězný návrh musí získat alespoň 3/5 odevzdaných hlasů v komisi. Pokud se tak nestane, není KP v daném roce udělena.
  6. V kladném případě postoupí komise návrh Výkonnému výboru ČAS, který musí návrh schválit prostou většinou hlasů; jinak není KP v daném roce udělena.
  7. Předseda ČAS vyrozumí oceněného/oceněnou s dotazem, zda poctu přijímá. Pokud ano, dohodne s ním místo, čas a téma Kopalovy přednášky na vhodné akci ČAS přístupné veřejnosti.
  8. Oceněný obdrží čestný honorář a celý text nebo výtah z jeho přednášky bude zveřejněn na webových stránkách ČAS, popř. též ve členském věstníku.
  9. Kopalova přednáška byla schválena 17. sjezdem ČAS. Statut schvaluje Výkonný výbor ČAS. Statut KP nabývá účinnosti dne 19. 6. 2013.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz

Externí odkazy

 



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Kopalova přednáška, Ceny ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »