Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jaroslav Dudík

Jaroslav Dudík

Držitel Kopalovy přednášky 2021

 

Doc. RNDr.  Jaroslav Dudík, Ph.D. (*19. 7. 1982) pracuje ve Slunečním oddělení  Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se zde výzkumem slunečních erupcí pomocí družicových pozorování v extrémně ultrafialové (EUV) oblasti s vysokým časovým a prostorovým rozlišením. Jejich pomocí nejprve objevil, že teoreticky předpovězená klouzavá magnetická rekonexe je skutečně mechanismem uvolňování magnetické energie ve slunečních erupcích (Dudík a kol. 2014, Astrophys. J., 784, 144). O několik měsíců později byl objev nezávisle potvrzen (Li & Zhang 2014, Astrophys. J., 791, 13). Tento zobecněný mechanismus uvolňování energie se vyznačuje klouzavým pohybem ukotvení erupčních smyček (viz také Dudík a kol. 2016, Astrophys. J., 823, 41; Sobotka, Dudík a kol., 2016, Astron. Astrophys., 596, A1) v naprostém souladu s předpovědí magnetohydrodynamických modelů. Objev klouzavé rekonexe umožnil také unifikaci jevu erupčních prekurzorů se samotnou erupcí a také identifikaci klouzavé rekonexe jako mechanismu utrhnutí erupčního tokového lana (Dudík a kol. 2016, Astrophys. J., 823, 41), které tvoří jádro ejekcí koronální hmoty (CME).

 

 

Kopalova přednáška 2021

Doc. Jaroslav Dudík v mezinárodní spolupráci s kolegy z Pařížské observatoře ukázal, že třírozměrné modely dále předpovídají celou škálu jevů, jež skutečně existují, např. vírové proudění koróny v okolí erupce (Dudík a kol. 2017, Astrophys. J., 844, 54). Detailní analýzou konektivity magnetických indukčních čar byly dále teoreticky identifikovány nové třírozměrné geometrie magnetické rekonexe, které ze své podstaty nemohou existovat ve dvourozměrném Standardním modelu slunečních erupcí (Aulanier & Dudík 2019, Astron. Astrophys., 621, A72). Jedná se zde o rekonexi erupčního tokového lana s okolními koronálními smyčkami a také samého se sebou. Tyto nově teoreticky předpovězené rekonekční geometrie byly záhy docentem Dudíkem, jeho doktorandem J. Lörinčíkem a kolegyní Dr. A. Zemanovou identifikovány v EUV pozorováních erupcí. Geometrie rekonexe erupčního tokového lana s okolními smyčkami byla zjištěna nezávisle hned v několika erupcích (Zemanová, Dudík & Aulanier 2019, Astrophys. J., 883, 96; Lörinčík, Dudík a kol. 2019, Astrophys. J., 885, 83; Dudík a kol. 2019, Astrophys. J., 887, 71), zatímco rekonexe tokového lana samého se sebou byla objevena ve známé erupci filamentu ze dne 7. 6. 2011 (Dudík a kol. 2019, Astrophys. J., 887, 71). Všechny pozorování jsou opět v plném souladu s teoretickými předpověďmi. Významným důsledkem rekonexe erupčního tokového lana s okolními smyčkami, který byl také potvrzen pozorováními, je drift ukotvení erupčního tokového lana ve sluneční atmosféře, přičemž erupční tokové lano je rekonexí s okolními smyčkami zevnitř erodováno a zvenčí naopak znovu vytvářeno. Tento dynamický jev restrukturalizace tokového lana je obzvláště důležitý z hlediska kosmického počasí, zejména původu a šíření CME meziplanetárním prostorem, a jeho propojenosti s erupčními jevy na Slunci.

Posledním objevem je obecný tvar arkád erupčních smyček, které připomínají jezdecké sedlo (Lörinčík, Dudík & Aulanier 2021, Astrophys. J. Lett., 909, 4). Sedlový tvar arkád erupčních smyček byl identifikován v pěti erupcích nezávisle na jejich třídě mohutnosti, magnetickém prostředí nebo poloze (projekci) vzhledem k disku Slunce. Bylo zjištěno, že krajní smyčky sedel („rozsochy“) vznikají také rekonexí erupčního tokového lana s okolními smyčkami, na jejíž identifikaci i objevu se Jaroslav Dudík podílel. Třírozměrná magnetická rekonexe je tak nedílnou součástí všech slunečních erupcí spojených s CME.

Doc. Dudík se dlouhodobě také snaží o komunikaci svých vědeckých výsledků laické veřejnosti. Za zmínku stojí např. reportáž České televize o slunečních erupcích ze dne 25. 1. 2020, vysílána v Událostech, kde byl mj. představen nový mechanismus driftu ukotvení tokového lana; přednášky pro veřejnost a studenty středních a vysokých škol a další.

DOPORUČENÉ ODKAZY



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Kopalova přednáška, Jaroslav Dudík


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční krátery a moře

Další informace »