Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho předána Jaroslavu Dudíkovi.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.

RNDr. Jaroslav Dudík, Ph. D., se zabývá zejména studiem vlivu nerovnovážných procesů na spektra sluneční koróny a erupcí. Ukázal, že nalezení znaků těchto procesů je při současném přístrojovém vybavení sice obtížné, ale ne nemožné. Jejich ignorování naopak může lehce vést k dezinterpretaci pozorování horké plazmy s teplotami několik milionů až desítek milionů Kelvinů – vědci tak mohou lehce odvodit nesprávné fyzikální parametry v koróně a erupcích, jako například teplotu a hustotu. Nedávno také prokázal přítomnost těchto procesů ve sluneční koróně, což může mít nezanedbatelný vliv na studium problému ohřevu sluneční koróny. Tento objev byl aktuálně přijat k publikaci do prestižního časopisu The Astrophysical Journal.

Vědecké výsledky RNDr. Jaroslava Dudíka, Ph.D., přináší i důsledky pro novější přístroje, mimo jiné se z nich mohou odvodit požadavky na budoucí návrhy přístrojů pro pozorování Slunce z kosmu. Mimo jiné byl vedoucím nebo spoluautorem mezinárodních vědeckých týmů navrhujících koordinovaná družicová pozorování, zahrnující i nově instalovaný koronograf na Lomnickém štítu. Jako první našel jednoznačné znaky klouzavé magnetické rekonexe v horkém plazmatu slunečních erupcí, teoreticky předpokládaného obecného procesu uvolňování magnetické energie. Toto pozorování poskytuje silné důkazy podporující nový třídimenzionální model vzniku a průběhu slunečních erupcí. Práce byla popularizována se značným ohlasem včetně článku v britském denním tisku. Je také spoluautorem nedávno zveřejněné databáze a softwaru pro modelování netepelných spekter.

Video: O Slunečním oddělení AsÚ AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled prací Jaroslava Dudíka
[2] Článek o práci Jaroslava Dudíka o magnetických jevech nad Sluncem
[3] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jaroslav Dudík, Ocenění


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »