Úvodní  >  Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek. Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)

Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)

Expedice z roku 1968.Autor: Foto: Miroslav Šulc. Zdálo se, že rok 1968 bude úspěšný, když se zdařila expedice MARODEX a v plánu byla celostátní expedice.  Události se ovšem, jak asi sami tušíte, vyvinuly zcela jinak. Nejprve na jaře proběhl v klidu průlet planetky Ikaros kolem Země, který vzbuzoval u obyvatelstva již v roce 1967 obavy z katastrofy. Ta nastala, ale ne kosmická...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Expedice 1966.Autor: Archiv M. Šulce. Po neúspěšném roku 1965 následoval zajímavější rok 1966, neboť byly uspořádány dvě celostátní expedice, z nichž první byla přímo velkolepá a druhá z hlediska pozorování debaklem, nicméně byla naplněna kulturním přínosem. V obou případech šlo ovšem o nezapomenutelný zážitek.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Bezovec 1964.Autor: Archiv J. Mikuška. Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Expedice TEXAS-D z roku 1959.Autor: Archiv J. Mikuška. V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Účastníci expedice GELOMEX.Autor: Archiv J. Mikuška. Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)

Vladimír Znojil.Autor: Archiv Zdeňka Dietla. Vyprávění o expedicích roku 1965 nebylo v 10. díle dokončeno, následovaly ještě expedice dvě. V nich bych se rád pozastavil i nad jednou z nejvýznamnějších osobností meteorické astronomie v minulém století, výjimečným, avšak svérázným pozorovatelem Vladimírem Znojilem.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Expedice Javorina 1965.Autor: Archiv J. Mikuška. V předchozím díle byly popsány dvě celostátní expedice uskutečněné v letech 1963 a 1964.  V r. 1965 se s expedicemi "roztrhl pytel", neboť brněnská MS se podílela na třech akcích. Přesto tento rok nelze označit za zvlášť úspěšný.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)

Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity  brněnské  MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972  16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování.  Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici.  Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov -  Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)

Z expedic v roce 1960.Autor: Archiv J. Mikuška.V předešlém dílu byla popsána jediná expedice v roce 1959, méně úspěšná. Následující rok 1960 byl úspěšnější, byly uspořádány expedice dvě, jedna brněnská, která se nevyvedla, a další celostátní, ta dopadla perfektně.

Roman MikušinecSluneční soustava

Alfa Aurigidy: Tajomný roj z hlbín slnečnej sústavy

V noci z 31. augusta 2025 na 1. septembra 2025 nastane maximum zaujímavého meteorického roja alfa Aurigidy. Roj sa vyznačuje veľmi premenlivou aktivitou s pomerne vysokým zastúpením jasných bolidov. Alfa Aurigidy sú aktívne každoročne, avšak ich ZHR je málokedy vyššia ako 9 meteorov za hodinu. Radiant roja leží neďaleko jasnej a známej hviezdy Capella, ktorú nájdeme v súhvezdí Povozník.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »