Související stránky k článku Perseidy - fotogalerie
Meteory z Perseid a ranní seskupení.Autor: Martin GembecMeteorický roj Perseidy dosahuje maxima své aktivity a lidé z celé severní polokoule světa obdivují na bezoblačné noční obloze až desítky meteorů za hodinu. Někdy jsou to meteory opravdu jasné. Ke vší potěše se navíc těm nejvytrvalejším v časných ranních hodinách před rozbřeskem odkrývá nad severovýchodním a východním obzorem dvojice planet, hvězdokup, Měsíc a dokonce krásné zimní souhvězdí Orionu. Do redakce už došlo několik snímků všeho toho dění na současné noční obloze. Autorům za snímky děkujeme.
Aktualizováno: 9. října 2012, 23:48 SELČ.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.
Lyrida.Autor: Štěpán NovotnýV neděli 22. dubna časně ráno bylo z České republiky pozorovatelné maximum meteorického roje Lyrid. Podmínky byly příznivé zejména kvůli ideální fázi Měsíce, který se plazil hluboko pod obzorem ve fázi několika hodin po novu. Počasí ovšem přálo zejména na východní polovině našeho území - od západu dorazila oblačnost i s deštěm. Přesto se některým zadařilo nějakou tu Lyridu zachytit. Autorům snímků děkujeme.
Aktualizováno: 24. dubna 2012, 21:50 SELČ.
Koukněte, tam je Antares!.Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.

Meteorická astronomie je velmi mladým odvětvím astronomie, její vývoj započal poměrně nedávno, před 200 lety. Ještě v 18. století panovala domněnka, že meteory se vyskytují v atmosféře Země, že jejich původ není mimozemský. Existují sice více než 2500 let staré záznamy o pozorování meteorických dešťů (meteorický roj Lyrid v roce 687 BC nebo Perseidy v roce 36 AD), ale pro vědu se až do konce 18. století toto odvětví nejevilo zajímavým. Velký rozmach meteorické astronomie nastal v polovině 20. století s nástupem nových pozorovacích metod – radarového a fotografického pozorování. Avšak nástup používání videotechniky pro studium meteorů znamená od 90. let 20. století nevídaný rozmach tohoto odvětví astronomie, a to jak množstvím nových dat o meteorech, tak obrovským množstvím nově objevených meteorických rojů. A právě tento fakt je problematický a ukazuje, že doposud používané metody budou muset být modifikovány tak, aby odrážely všechny aspekty nových trendů v oboru meteorické astronomie.
Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...
V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes.
Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:
Libor Vyskočil
Pavel a Petr Cagašovi
Petr Horálek (kresba)
Milan Uhlář
Ladislav Spejchlík
Ladislav Šmelcer a Jiří Srba
Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Fotografie komety posílejte do redakce info@astro.cz. Uvádějte informace o místě, čase pořízení a expozici.fotogalerie
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004.Autor: Fred BruenjesMaximum meteorického roje Perseid nastane během dne 12. srpna. Nejvhodnějším obdobím pro jeho pozorování budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 172 z 8. 8. 2012.

Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021

Obloha oslavila příchod slunovratu roku 2022 zatím nejjasnějším úkazem nočních svítících oblak. V galerii se již schází řada vašich fotografií. Přinášíme je tedy všechny pěkně pohromadě. Pokud se vám také podaří oblaka pozorovat, sdílejte své snímky. Děkujeme.

Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi rozšířených sociálních sítích.

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek
„Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa
Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu
Každý rok, okolo 12. srpna, nastává maximum meteorického roje Perseid. Pozorujeme tak světelné jevy v zemské atmosféře, které představují vlastně zánik částic kometárního materiálu, se kterým se naše Země na dráze kolem Slunce potkává. V tomto případě se jedná většinou o drobné částice uvolňující se z komety 109P/Swift-Tuttle. Ta se na své cestě okolo Slunce, která jí trvá více než 133 let, vždy poblíž přísluní zahřívá a uvolňuje postupně plyn i části pevného materiálu. Protože se tato kometa ke Slunci vrací již velmi dlouho, uvolněný materiál se stihl rozprostřít podél celé její dráhy a my se s ním ve větším či menším množství setkáváme rok co rok, právě vždy zhruba v polovině srpna. Intenzita roje, tedy množství jasných jevů na obloze – meteorů - závisí na časové vzdálenosti toho kterého roku od průchodu komety přísluním. To poslední nastalo v prosinci roku 1992 a tak v letech 1992 a 1993 bylo možno pozorovat až 300 meteorů za hodinu. Letos jich bylo kolem 100.

Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.

Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022
V pondělí 16. května 2022 ráno bylo ze střední Evropy viditelné částečné zatmění Měsíce, které západně od nás probíhalo i jako úplné. Úkazu poměrně přálo počasí. Jedinou překážkou byla nízká výška Měsíce nad obzorem. Pěkné záběry zaslali čtenáři od západu na východ i od severu na jih Česka i Slovenska. Děkujeme za zaslané snímky a těšíme se společně na další podobné úkazy.
Pokud chcete své snímky zaslat, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek moc děkujeme!
Souhrnná stránka s informacemi o zatmění.

Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.