Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 17P Holmes - fotografie

Kometa 17P Holmes - fotografie

V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes. Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:

Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz

Libor Vyskočil, Hvězdárna v Úpici

Kometa 17P Holmes na bezměsíčné obloze

L.Vyskočil: 17P Holmes
L.Vyskočil: 17P Holmes
Po týdnu trvajícím marném čekání na jedinou díru v mracích se ve středu 31. října nad Úpicí konečně vyjasnilo. Měsíc se navíc vzdálil od komety tak, že dovolil fotografovat na temné obloze ještě dvě a půl hodiny po astronomickém soumraku a příznivé podmínky nastaly i pokud jde o seeing. Nezbývalo než nastavit kometu do středu zorného pole a pořídit přes barevné filtry sérii 24 s snímků. Při delší expozici už totiž docházelo k saturaci optického jádra komety.

Výsledný snímek je LRGB kompozicí s celkovou expoziční dobou 192 s. Byl pořízen 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny v 19h 10 m UT . Zajímavé je sledovat rozložení barev v komě . Zatímco zeleně zřejmě září radikály plynu , neutrální odstín by mohl patřit světlu Slunce odraženému na prachových částicích. Na samotném okraji komy zobrazené na snímku převládá opět zelený odstín a jemnou nazelenalou komu lze na originálních snímcích sledovat až do vzdálenosti 12-ti obloukových minut, takže průměr komy je možné odhadnout na 24 obloukových minut .

Pavel a Petr Cagašovi, Zlín

Po dlouhých dnech zatažené oblohy se konečně na chvíli vyjasnilo i ve Zlíně a i my se mohli pokochat pohledem na kometu Holmes. Přikládám dva snímky z dnešního večera (1. listopadu 2007) pořízené 26,5 cm f/8 Newtonem hvězdárny ve Zlíně a kamerou G2-1600 přes RGB filtry.

Snímky nebyly žádným způsobem upravovány (filtrovány), vzhledem ke značnému jasu komety ani nebyl odečítán temný snímek a aplikován flat field.

P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
První snímek je složenina tří expozic dlouhých 1 minutu (celkem tedy 3 minuty expozice). Pohyb komety mezi hvězdami byl natolik malý, že bylo možno složit obraz podle hvězd a nikoliv podle jádra komety.
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
Další snímek je již složen z 5 min expozic v každé barvě (celková expozice 15 minut). Jednotlivé expozice ale byly pouze 15 sekund dlouhé a střídaly se v pořadí RGB. Díky tomu jsou i stopy hvězd barevně poměrně věrné. Hvězdy jsou na tomto snímku v poměru ke kometě znatelně slabší, protože jejich jas je rozprostřen do delší stopy. Koma je ale vykreslena lépe s lepším poměrem signál/šum.

Petr Horálek

P.Horálek: 17P Holmes
P.Horálek: 17P Holmes
Zasilam dve kresby zachycujici kometu 17P Holmes 27. rijna 2007. Obe dve kresby byly porizeny pres reflektor 0.25m (f4.7) pri 133 nasobnem zvetseni. Nasledne byly invertovany barvy a jedine digitalni upravy, ktere jsem byl nucen udelat, byly provedeny ve Photoshopu (vyhlazeni tahu tuzkou). Prvni kresba byla porizena v Nemecku nedaleko vrcholu Arber (1456 mnm) (pobliz hranicniho prechodu Zelezna ruda), druhy v Ceske republice, zapadne od Prahy na poli pobliz vesnice Celakovice. Dalsi kresby naleznete na strankach Petra Horalka

Vice o expedici se muzete pripadne dozvedet zde: http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=684 a v pokracovani http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=685.

Milan Uhlář

M. Uhlar: 17P Holmes
M. Uhlar: 17P Holmes
V stredu sa obloha vycistila aj v Opave. Vyuzil som toho a nafotil som niekolko fotografii komety 17P Holmes. Zaslana fotografia komety bola fotena v ohnisku dalekohladu Newton 250/1200 za pouzitia fotoaparatu Canon 5D a je zlozena z dvoch snimkov 2s a 4s.

Ladislav Spejchlík, Kovánec u Mladé Boleslavi

L.Spejchlík
L.Spejchlík
První snímek byl vyfotografován 27.10.2007 ve 22:43hodin. CCD QHY8 přes N200/800mm.Je to složenina 30snímků po 12vteřinách. Jedná se o výřez 1:1.
L.Spejchlík
L.Spejchlík
Druhý snímek byl pořízen 31.10.2007, bylo jasno ale seeing byl špatný, proto jsem nafotil velký počet snímků abych si z nich mohl vybrat ty nejlepší a ty poté zpracovat. Také jsem chtěl zkusit zvýraznit komu a proto jsem udělal několik dlouhých expozic. Celkem jsem nafotil 200 snímků a pěkných bylo 81. Foceno bylo CCD QHY8 přes WO 132 FLT - 132/925mm. Snímek je složenina: 1x10min + 4x9min + 6x5min + 1x3min + 14x75 sec. + 14x70 sec. + 20x45 sec. + 21x20sec. Takže celkem 81 snímků a celkem 109minut. Jedná se taktéž o výřez 1:1.

Ladislav Šmelcer a Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vzhledem k tradičně nepříznivému listopadovému počasí jsme byli rádi, že se nám podařilo kometu pozorovat a zaznamenat digitální technikou ve čtvrtek 1. listopadu 2007. Použili jsme dvojici přístrojů, teleskop Schmidt-Cassegrain o průměru objektivu 28 cm spolu s CCD kamerou SBIG ST-7 a dalekohled Coudé refraktor 150/2250 mm, který jinak slouží pro pozorování veřejnosti v hlavní kopuli hvězdárny, ve spojení s digitálním fotoaparátem Nikon D50.

zanrova.jpg
0165-0166.jpg
0182-3_3.jpg
0182-3_3rgb.jpg
st7-mask.jpg
st7-rgb.jpg




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »