Kosmická sonda NASA s názvem Dawn objevila důkazy přítomnosti organických látek na povrchu trpasličí planety Ceres, největšího tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Vědci využili data z mapovacího spektrometru VIR (Visible and Infra-Red spectrometer), který pracuje v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Spektrometr detekoval organické látky uvnitř a v okolí kráteru nazvaného Ernutet na severní polokouli tělesa. Organické molekuly jsou z vědeckého hlediska důležité, protože jsou nezbytnou – i když ne dostačující – součástí života na Zemi.
Dvě nové studie vypracované na základě dat získaných sondou New Horizons v průběhu průletu kolem Pluta v roce 2015 napovídají, že trpasličí planeta má hluboký podpovrchový oceán, který mohl být přítomen po celou dobu 4,5 miliardy roků existence Pluta.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka vyfotografovala mimo jiné kráter Occator, což je místo, v němž se nachází množství již dříve objevených světlých depozitů. Nevynechala ani jiné zajímavé oblasti.
Vědecký tým pracovníků Southwest Research Institute (SwRI) vyvinul nový geochemický model, který odhaluje, že oxid uhličitý (CO2) z vnitřních oblastí Enceladu – Saturnova měsíce uchovávajícího pod povrchem globální oceán – může být regulovaný chemickými reakcemi na jeho mořském dně. Studium výtrysků plynu a zmrzlé vodní tříště, k čemuž dochází prostřednictvím prasklin v ledové kůře tohoto měsíce, předpokládá mnohem složitější nitro, než jsme si donedávna mysleli.
Na první letmý pohled trpasličí planeta Ceres, největší těleso v hlavním pásu planetek, nevypadá jako ledové těleso. Fotografie pořízené kosmickou sondou NASA s názvem Dawn odhalily tmavý, velmi kráterovaný svět, jehož nejjasnější oblasti jsou tvořeny solemi s vysokou odrazivostí – nikoliv vodním ledem. Avšak v nově publikované studii vědci zveřejnili důkazy pro přítomnost ledu na povrchu nebo blízko pod povrchem trpasličí planety Ceres. Objev astronomové publikovali na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu v roce 2016.
Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.
Počítačové simulace poskytly přesvědčivé důkazy, že izolující vrstva hydrátů plynu může uchránit podpovrchový oceán kapalné vody pod vnější ledovou vrstvou Pluta před zamrznutím. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Geoscience.
Podpovrchový oceán leží hluboko pod ledovou kůrou Saturnova měsíce Dione. Vyplývá to z nových údajů získaných kosmickou sondou Cassini. O dalších dvou Saturnových měsících – Titanu a Enceladu – je již dlouho známo, že ukrývají globální oceány pod svými ledovými povrchy. Avšak nové studie naznačují, že oceán existuje i na měsíci Dione.
