Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové modelování naznačuje, že Titan nemá podpovrchový oceán

Nové modelování naznačuje, že Titan nemá podpovrchový oceán

Složený snímek ukazuje infračervený pohled na Titan v nepravých barvách. Modrá barva na snímku představuje vlnové délky kolem 1,3 µm, zelená 2,0 µm a červená 5,0 µm. Pohled ve viditelných vlnových délkách by ukázal pouze zamlženou atmosféru Titanu.
Autor: NASA / JPL-Caltech / Space Science Institute

Data ze sondy Cassini původně vedla vědce k domněnce, že na Titanu existuje velký podzemní oceán složený z kapalné vody. Když však tým pod vedením Baptiste Journaux z Washingtonské univerzity vytvořil model měsíce s oceánem, výsledky nesouhlasily s fyzikálními vlastnostmi podle dat ze sondy. Místo oceánu, jaký známe na Zemi, se pravděpodobně jedná o něco podobnějšího arktickému mořskému ledu.

Titan je jediný svět kromě Země, o kterém je známo, že má na svém povrchu kapalinu. Teploty se zde pohybují kolem minus 183 stupňů Celsia a místo vody jsou zde jezera tvořena kapalným metanem, který zde také padá jako déšť.

Při oběhu kolem Saturnu vědci pozorovali, jak se Titan, pohybující se po eliptické dráze, natahuje a smršťuje v závislosti na jeho vzdálenosti od Saturnu. V roce 2008 navrhli, že Titan musí mít pod povrchem obrovský oceán, aby byly možné takové významné deformace.

Stupeň deformace závisí především na vnitřní struktuře Titanu a hluboký oceán by umožnil kůře více se prohýbat pod gravitačním působením Saturnu, než kdyby by byl Titan zcela zamrzlý.

„Deformace, kterou jsme zjistili během počáteční analýzy dat z mise Cassini, mohla být kompatibilní s globálním oceánem, ale nyní víme, že to není celý příběh,“ vysvětluje Baptiste Journaux. V nové studii pak ukazuje, že se musí vzít v úvahu ještě jeden prvek: načasování.

Dosavadní představa o struktuře Titanu Autor: A. D. Fortes/UCL/STFC (upraveno), volné dílo
Dosavadní představa o struktuře Titanu
Autor: A. D. Fortes/UCL/STFC (upraveno), volné dílo
Změna tvaru Titanu zaostává asi o 15 hodin za maximem gravitačního působení Saturnu. Měřením zpoždění vědci zjistili, kolik energie je potřeba k změně tvaru Titanu, což jim umožnilo vyvodit závěry o viskozitě jeho vnitřku. Množství energie ztracené nebo rozptýlené v Titanu bylo mnohem větší, než vědci očekávali v případě globálního oceánu.

„Nikdo nečekal tak silné rozptýlení energie uvnitř Titanu,“ řekl dr. Flavio Petricca, výzkumník v Jet Propulsion Laboratory NASA a spoluautor článku. „To byl jasný důkaz, že vnitřek Titanu se liší od toho, co bylo odvozeno z předchozích analýz.“

Model, který vědci nyní navrhují, obsahuje více rozbředlého sněhu a podstatně méně kapalné vody. Rozbředlý sníh je dostatečně hustý, aby vysvětlil zpoždění, ale stále obsahuje vodu, což umožňuje Titanu se při tahu deformovat.

„Musíme si uvědomit, že vodní vrstva na Titanu je tak hustá a tlak tak obrovský, že se tím mění fyzikální vlastnosti vody,“ řekl dr. Journaux. „Voda a led se chovají jinak než mořská voda zde na Zemi.“

Studie byla publikována v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Podpovrchový oceán, Měsíc Titan


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »