Související stránky k článku Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (1. díl)
Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Matematik z VUT Brno Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. se poslední dobou zabývá slunečními zatměními. Výprava do Maďarska v roce 1999 jej přivedla na myšlenku matematického zpracování obrazu. Ze snímků pořízených různými ohnisky a expozicemi získává tak detailní pohledy na sluneční korónu, že o jeho práci projevili i odborníci z NASA.
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. se v Astronomickém ústavu Akademie věd zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Naši republiku zastupuje v Mezinárodní astronomické unii a Evropské jižní observatoři.
Pohádkově zasněžená krajina Oravské Lesné na Slovensku nabádá k lecčemu. Nejhlubší moderní tradice láká Slováky, ale i Čechy k vysněným bílým Vánocům, oslavám příchodu nového roku a neposledně pochopitelně ke všem zimním sportům a radovánkám. Orava je ale také oblast s výhledy k noční obloze, neboť zde není zas až taková přemíra škodlivého světelného znečištění. A tak není divu, že i přes ne úplně skvělé počasí se stala centrem k zachycení jednoho poměrně vzácného nebeského divadla. Každoroční meteorický roj Kvadrantidy vyvrcholil právě v období nezvyklého zeslábnutí Betelgeuze, jedné z nejjasnějších hvězd oblohy, ležící „v rameni“ pověstného souhvězdí Orionu. Fotografii dnes publikovala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.
Pozorování oblohy pro veřejnost je vděčnou náplní práce našich hvězdáren. Vždy je příjemné vidět nadšení, které v nich vyvolává pohled na Měsíc, planety nebo některé objekty vzdáleného vesmíru. Veřejná pozorování jsou i skvělým doplňkem výuky na všech typech škol. Této činnosti se pochopitelně věnuje i hvězdárna na Petříně v Praze. Do našeho studia jsme si pozvali Mgr. Lenku Soumarovou ze zmíněné Štefánikovy hvězdárny a ve společnosti moderátora Jindřicha Suchánka se v pořadu Hlubinami vesmíru podíváme nejen na pozorování oblohy.
Premiéru pořadu sledujte již tuto sobotu 3. června 2017 od 18:45 na TV Noe.
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
Světového úspěchu se dnes těší Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval již dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním 20. snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.
Premiéra v sobotu 3. září v 18:50 na TV Noe. Bližší info včetně repríz
Pořad můžete sledovat i v archivu TV Noe
V minulém dílu s RNDr. Jiřím Svobodou, Ph.D. jsme se zaměřili na černé díry, neutronové hvězdy a vznikající galaxie v tehdy mladém vesmíru. V dalším pokračování Hlubin vesmíru se v besedě s dr. Svobodou opět vrátíme k pozoruhodnému výzkumu nejen u černých děr v oblasti rentgenové.
V roce 2020 se v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech a na hvězdárně v Pardubících budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou zatím tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích. O případných dalších termínech vás ještě budeme informovat.
Premiéra v sobotu 6. srpna 19:30 na TV Noe Info včetně repríz
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den, kdy po téměř dvou letech čekání příroda přislíbila lidem v úzkém pásu v Pacifiku a na území Chile s Argentinou v závěsu pozoruhodné úplné zatmění Slunce.
Premiéra v sobotu 2. července ve 20 hod. na TV Noe Info včetně repríz
