Související stránky k článku Přechod Venuše - fotogalerie
Přechod Venuše přes Slunce.Autor: Stanislav ChlupVe středu 6. června časně ráno byla z našeho území pozorovatelná závěrečná přibližně třetina nesmírně vzácného přechodu Venuše přes Slunce. Tmavý Venušin kotouček opustil sluneční disk okolo 6 hodin 55 minut letního času a na další podobný pohled budou muset čekat celé generace až do prosince roku 2117. Všichni, co úkaz naposled viděli a nafotili, mají tak opravdu co vyprávět. Tato galerie, do níž můžete zasílat své snímky úkazu, je tedy jedním z unikátních internetových záznamů dochovávajících svědectví z úkazu. Všem autorům došlých snímků proto děkujeme!
Aktualizováno: 29. června 2012, 21:26 SELČ.
Na obloze se objevila mimořádně jasná a dynamická polární záře, která si mnoho nezadala s těmi, které normálně mohou vídat pouze cestovatelé do severských zemí za polárním kruhem. Vaše fotografie přidáváme a děkujeme za zaslání přes formulář.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
Nestává se často, aby byly na obloze snadno vidět dvě komety. Nečekaně jasná kometa C/2025 A6 (Lemmon) se stala příjemným zpestřením říjnové oblohy a přidala se k ní ještě více nenadále také slabší, ale stále poměrně jasná kometa C/2025 R2 (SWAN). Když se konečně udělalo hezky, řada pozorovatelů se na ně konečně podívala a máme i řadu pěkných fotografií od čtenářů. Děkujeme a zde je fotogalerie obou komet.
Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.
V neděli 7. září 2025 se Měsíc po delší době dostává během úplňku do stínu Země. Na obloze by za večerního soumraku měl být vidět jako nenápadný červený kotouč. Poté nastává výstup a částečná fáze končí před desátou večer. Věříme, že dobré počasí tento úkaz doprovodí a těšíme se na vaše snímky. Děkujeme za jejich vložení do čtenářské galerie. Odkaz na formulář je níže.
Naši předci se postupně prokousávali poznatky, že naše Země je kulatá, jaký má průměr či jak velký a vzdálený je Měsíc. Zákonitě se tedy dostali i k otázce, jaké jsou vzdálenosti mezi jednotlivými planetami. A my se dnes můžeme ptát, kde se vzala ta čísla v učebnicích, která bereme jako samozřejmost.
Ačkoli se dva nejjasnější objekty kromě Slunce a Měsíce potkávají alespoň jednou za dva roky, ne vždy jejich konjunkce je tak výrazná, jako jsme mohli vidět kolem maxima meteorického roje Perseid 12. 8. 2025. Někdy jsou dokonce k sobě i blíže, například v březnu 2023. Poslední setkání vyšlo sice na ranní hodiny, ale obě planety při něm byly vidět ještě za tmy, jak vychází nad obzor a zářily spolu poměrně vysoko nad východem až do převzetí vlády Slunce nad oblohou.
Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 1. 12. do 7. 12. 2014
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. V noci na úterý bude zajímavé zkusit vyčekat nějaký meteor z roje Phoenicid. Čekáme testovací let lodi Orion, start 4. prosince by měla obstarat výkonná raketa Delta IV Heavy. K asteroidu by měla odstartovat japonská Hayabusa-2.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. prosince v 18:00 SEČ.
Jarní zatmění po dlouhých třech letech nebylo příliš výrazné a na našem území ho z velké části zakrývala oblačnost. V článku najdete odkazy na nejdůležitější informace a živé přenosy a samozřejmě galerii fotografií od našich čtenářů. Děkujeme.
Jeremiah Horrocks pozorouje přechod Venuše. Kresba 1903Autor: J. W. Lavender, Astley Hall Museum & Art GalleryVzpomínka na překrásný ranní východ Slunce s Venuší 6. června 2012 mě přivedla
nejen k pěknému zamyšlení Petra Horálka, ale především k samotným kořenům moderní astronomie. Jeho zmínka
o tom, jak Horrocks jako první člověk pozoroval Venuši na Slunci ve mě vyloudila vzpomínku, jak jsem loni
vyprávěl lidem o úkazu století. Kdesi v hloubi ve mě hlodalo ještě jedno jméno. A tak vzniklo toto volné
pokračování na přání Petrovo o výjimečné to době počátku 17. století, kdy se měnil svět, jak jej Evropa znala.
Na večerní obohu z pohledu pozorovatele ze severní polokoule vstoupila jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Kometa se již nadějně předvedla pozorovatelům na jižní polokouli, potom ukázala úchvatný ohon a zjasnění v koronografech vesmírných observatoří, když procházela mezi Zemí a Sluncem. Nyní začínají přicházet očitá svědectví o viditelnosti komety s ohonem dlouhým až deset stupňů a to ještě v době, kdy není kometa příliš vysoko a není úplná tma. Přesto si ji už troufáme označit za Velkou kometu 2024. Zde je fotogalerie ze snímků našich čtenářů.
Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012.Autor: Petr Horálek.Dnes je 6. června 2013, tedy přesně rok od vzácné nebeské události. Před rokem byla středa a na časné ranní obloze stovky, možná tisíce lidí v České republice vyhlíželi každou chvíli nadcházející východ Slunce. Kvůli počasí měli smůlu na východě našeho území, ovšem na zbytku území Čech bylo od smůly naštěstí vážně daleko. Slunce vyšlo, zvlnilo se v tetelícím se vzduchu a přímo mezi námi a jeho zářivým kotoučem se vměstnal ještě jeden vetřelec. Na dlouhých 105,5 roku téměř přesně se před sluneční kotouč promítla coby černá piha planeta Venuše. Kdokoliv fotil, má v rukou, na stěně či v počítači doslova poklad...
Rok 2024 byl pro pozorování nejznámějšího meteorického roje velmi příznivý. Bylo to jednak díky počasí, protože byly většinou jasné noci, ale připojil se i Měsíc, který byl vidět pouze večer jako dorůstající srpek. Naprosto fantastickou shodou okolností nastala v noci na 12. srpna také polární záře a Perseidy tak padaly doslova do ní. Vidět dva atmosférické jevy, které mají kořeny ve vesmírných objektech, to se jen tak nezopakuje.
Fotografování úkazu.Autor: Martin LehkýPřed osmi lety jsem měl možnost sledovat přechod Venuše přes sluneční disk v celém svém průběhu na královéhradecké hvězdárně. Dodnes vzpomínám na úžasnou atmosféru, davy návštěvníků a nespočet krásných zážitků. Dlouhé putování temného kolečka jsem si tehdy vychutnával plnými doušky, jak na projekci z 0,20-m f/17,5 refraktoru umístěného v hlavní kopuli, tak přímým pohledem na bezpočtu menších přístrojů vybavených filtry, které byly rozesety na střeše budovy. Po celou dobu jsem měl také při ruce fotoaparát na klasický film, s jehož pomocí jsem se snažil zachytit pozorovatelská zátiší ve stylu krajinka v tranzitujícím hávu a dalekohledy okukované lidmi. Poměrně dost času, možná, že i většinu, jsem ale trávil na zahradě v domečku, v pozorovatelně Astronomické Společnosti v Hradci Králové. Mimo hlavní dění, v ústraní a poklidu, pod odsunutou střechou u společenského 0,11-m f/15 refraktoru. Jeho zobrazovací kvalita přímo vybízela k zvěčnění převzácného úkazu, a tak jsem neodolal a z primárního ohniska pořídil celou sérii snímků, až do posledního kontaktu.
Večerní obloha byla v probíhajícím létě na planety skoupá. Planety Venuše a Merkur se na večerní oblohu zatím nestihly vyklubat, ale nad ránem je to jiná podívaná. Saturn překvapil již hodně přivřeným prstencem, Mars zdánlivě doháněl Jupiter. Začaly vícenásobné přechody měsíčků Jupiteru a dokonce občasné přechody Titanu přes kotouč Saturnu. Na konci července se k nim přiblížil také ubývající Měsíc.
fullBylo to ráno téměř jako každé jiné. A přeci se od jiných trochu lišilo. Na kopcích, balkónech i dalších místech, která skýtala přijatelný výhled východním směrem, se již před východem Slunce choulilo do bund nezvykle mnoho lidí. Někteří měli na očích zvláštní černé brýle, jiní mávali před hlavou nazelenalými svářečskými skly a někteří dokonce hleděli do dalekohledů či hledáčků fotoaparátů. Jedno však měli všichni společné. Čekali na východ Slunce. Krátce před pátou hodinou ráno se na většině míst dočkali. Sluneční kotouč se postupně vymanil ze zajetí ranního oparu a rozhodil své paprsky po krajině. Všichni nedočkavě upřeli zrak na zářící disk. Konečně. Nepatrná skvrnka, taktak viditelná pouhým okem, byla v místech, kde ji všichni očekávali.
Fotogalerie: Noční svítící oblaka (NLC) 2024
Sezóna nočních svítících oblak roku 2024 začala poměrně náhlým a fotogenickým úkazem v noci z 13. na 14. června. Další velmi pěkný úkaz následoval o 10 dní později. Záběry těchto pozoruhodných, ve velmi vysoké atmosféře ležících oblak z ledových krystalů, zaujal nejednoho čtenáře. Krystaly ledu se tvoří ve výškách kolem 83 km v období kolem slunovratu. Dá se očekávat, že NLC budou k vidění nejméně do začátku července. Pokud máte snímky z červnových úkazů nebo zrovna vidíte další, budeme rádi, když je přidáte do naší galerie. Využijte, prosím, formulář pro vložení snímku.
Od konce října a 20. listopadu 2003 jsme tohle nezažili. Obloha nad střední Evropou se rozzářila všemi barvami polárních září. Vše začalo několik dní předtím na Slunci, kde se objevila obrovská skupina skvrn, v které začalo docházet k silným erupcím. Hmota z nich vyvržená pak zasáhla Zemi a ve vlnách nastávaly polární záře. První vlnu z noci z 10. na 11. května máme za sebou, ale 24 hodin po první velké erupci následovala další, a navíc v sobotu 11. května nastala vůbec nejsilnější erupce, X5,8. Polární záře v noci na sobotu však zůstala tou nejjasnější a dost možná mimořádnou i z pohledu historických pozorování.
