Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 4. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 4. prosince v 7:58 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,8 mag) si na obloze rychle vyměnily pozice a jejich konjunkci, včetně setkání s Měsícem si nenechala ujít řada pozorovatelů (tedy alespoň tam, kde to oblaka dovolila). Nízko nad jihozápadem je také Saturn (0,6 mag). Ráno ještě můžeme spatřit Merkur (−0,6 mag) a o něco výše je Mars (1,7 mag).

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Na ISS by měli 2. prosince opět vystoupit do volného kosmu Drew Morgan a Luca Parmitano k jejich třetí vycházce v rámci oprav přístroje AMS-02.

Kvůli potížím na pozemním segmentu (zásobování 2. stupně rakety) zatím odložili start rakety Electron. Nový termín bude teprve oznámen.

Ariane 5 byla úspěšná, když 22. listopadu vynesla dvě družice. Úspěšný byl také čínský start rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 a také rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12 dne 27. 11. Další úspěšný start si připsala raketa Rokot, která 25. 11. vynesla tajnou družici Kosmos 2542. A konečně úspěch zaznamenala také indická raketa PSLV-XL, která vynesla 27. 11. tři družice.

Statický zážeh má úspěšně za sebou raketa Falcon 9, která se chystá k další misi s nákladní lodí Dragon v rámci zásobování ISS (mise CRS-19). Start je v plánu 4. 12. v 18:48 SEČ. O dva dny později, 6. 12. v 10:34 SEČ, má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-13 (samozřejmě také k ISS).

Výročí

3. prosince 1904 (115 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (115 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (5 let) odstartovala k asteroidu Ryugu japonská sonda Hayabusa 2. Její mise aktuálně úspěšně pokračuje a po dvou odběrech vzorků se v listopadu 2019 vydala na cestu k Zemi. Přistání pouzdra je v plánu v prosinci 2020.

Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
4. prosince 1639 (380 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (60 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Geminidy
  • Výročí: Helios-A
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: William McCrea
  • Výročí: WISE
  • Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Robert Harrington, Himalia, Hayabusa 2, Jeremiah Horrocks, Přechod Venuše, Little Joe 2, Makak Sam, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »