Úvodní  >  Související stránky k článku Seminář Astro@Brod.2017

Související stránky k článku Seminář Astro@Brod.2017

Marek KolasaOstatní

Tradiční seminář APO v Brně

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Marek KolasaOstatní

Seminář ASTRO@BROD.2015

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2015, který se uskuteční 23. až 25. října 2015 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod.

Martina PavelkováOstatní

Pozvánka na seminář 100 let společně

Letos je to právě 100 let od vzniku prvních tří sekcí České astronomické společnosti: Sekce pro pozorování létavic (dnešní SMPH, Společnost pro meziplanetární hmotu), Sekce pro pozorování Slunce (dnešní Sluneční sekce) a Sekce pro pozorování hvězd měnlivých (dnešní SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet). Rádi bychom toto jubileum s vámi oslavili o víkendu 19. a 20. října 2024 na Fyzikálním ústavu v Praze.

Pavel VáňaOstatní

Astronomická expedice 2024 – Staň se na 15 dní astronomem!

Je ti 15–26 let, máš ve dnech 27. 7. – 10. 8. volno, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 15 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe! 

Martin ZimaSluneční soustava

Seminář SMPH v Pardubicích

Tradiční podzimní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu se tento rok bude konat v „"předadventním“ čase ve dnech 1. – 3. prosince v Pardubicích. Místem konání a rovněž spolupořadatelem je Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice.

Michal KrouželOstatní

Malé ohlédnutí za Astronomickou expedicí 2023

Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.

Marek KolasaOstatní

Seminář Amatérské prohlídky oblohy

Z důvodů zhoršující se epidemiologické situace, změny podmínek účasti na tomto druhu akcí, doporučení odborníků, rušení účasti ze strany jednotlivých účastníků (nemoc, karanténa, nutnost očkování) a dalších okolností, jsme se rozhodli po dlouhé diskusi tento SEMINÁŘ ZRUŠIT. Děkujeme za pochopení.   Amatérská prohlídka oblohy a Planetárium Praha si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@PRAHA.2021, který se bude konat 27. listopadu 2021 v sále Starvid.  

Pavel VáňaOstatní

37. rok Amatérské prohlídky oblohy

Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!

Kateřina HoňkováHvězdy

Jarní seminář o zpracování dat proměnných hvězd a exoplanet

Po dvou letech se seminář o zpracování fotometrických a astronomických dat  vrací opět na Astronomický Ústav AV ČR, který se nachází na okraji malebné vesničky Ondřejov kousek za Prahou. I v letošním roce bude seminář, který proběhne od 20. - 22. 4. 2018 kombinovaný s workshopem a zaměříme se na zpracování dat a ukázky postupů užitečných zejména pro zkušenější a pokročilé pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet. Seminář je organizován Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, letos ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v. v. i. v Ondřejově. 

Pavel VáňaOstatní

Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!

Josef JíraOstatní

Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni

V sobotu 21. 10. 2017 se v Plzni uskutečnil v Koncertním sále 25. ZŠ ve Chválenické ulici jeden z největších astronomických seminářů v České republice, který navštívila stovka posluchačů. Na celodenním semináři pořádaného Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti, 25. Základní školou v Plzni a Fakultou pedagogickou Západočeské univerzity v Plzni zazněla řada krásných přednášek.

Pavel VáňaOstatní

Pozvánka - Astronomická expedice 2023

Je ti 15-26 let, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 16 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe! 

Ota KéharOstatní

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 21. 10. 2017

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v sobotu 21. 10. 2017 v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Michal KrouželOstatní

Astronomická expedice 2022

Astronomická expedice se stále více zabydluje na své základně v Sítinach. Téměř 60 účastníků z řad studentů se tak letos mohlo těšit z lepšího a většího zázemí, z nové pozorovací techniky a hlavně ze stále temné a překrásné noční oblohy. A té si letos mohli užít dosytosti. Po několika letech nám počasí umožnilo pozorování téměř každou noc. A co všechno jsme na noční obloze pozorovali?

Pavel VáňaOstatní

Pozvánka na seminář: Počítáme fotony MUNIPACKEM

Prakticky vše, co o vesmíru víme, víme díky pozorování fotonů, které nám přináší obrazy vzdálených kosmických objektů. Během poslední prázdninové soboty 2. září 2017, v době od 10:00 do 20:00 hodin, nás Mgr. Filip Hroch, Ph.D. z Masarykovy univerzity Brno, seznámí s některými zajímavými principy, které se uplatňují například v astrofotografii nebo v odborných činnostech, jako jsou třeba pozorování proměnných hvězd.

Pavel VáňaOstatní

Pozvánka – Astronomická expedice 2022

Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!

Kateřina HoňkováHvězdy

Ohlédnutí za proměnářským seminářem v Ondřejově

Sekce proměnných hvězd ČAS pořádá pro pozorovatele proměnných hvězd ročně celkem tři akce s dlouhou tradicí. Srpnová praktika proměnných hvězd (letos ve Valašském Meziříčí v termínu 20. - 27. 8. 2016) jsou určena zejména pro pozorovatele začátečníky a zájemci se zde dozví základy pozorování a zpracování dat proměnných hvězd. Hlavním smyslem listopadových konferencí (letos 11. - 13. 11. 2016 na Petřínské hvězdárně v Praze) je představení výsledků astronomů amatérů a profesionálů a vytváření vzájemných spoluprací mezi nimi. A konečně semináře/workshopy konané standardně na jaře jsou určeny spíše pro pokročilejší pozorovatele, kteří se chtějí naučit nové způsoby zpracování dat či se dozvědět, jak svá měření vylepšovat a zpřesňovat. Poslední z nich se odehrál na přelomu dubna a května v Ondřejově a přinesl mnoho zajímavého.

Michal KrouželOstatní

Astronomická expedice v Sítinách 2021

Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.

Jiří SrbaOstatní

Slavnostní seminář – 60 let Hvězdárny Valašské Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace pořádá ve spolupráci s partnery slavnostní seminář k připomínce 60 let od otevření hvězdárny pro veřejnost. Seminář se koná v prostorách hlavní budovy valašskomeziříčské hvězdárny ve dnech 6. - 8. listopadu 2015. Jednotlivé příspěvky semináře jsou zaměřeny na zajímavou historii, přehled aktuálního stavu a novinek ve vybraných oblastech astronomie, fyziky a kosmonautiky.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »