Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
Když někde zahlédnete slovo Herschel, zřejmě se vám k němu automaticky vybaví jméno „William“. V tomto článku se se však budeme věnovat jinému členovi rodiny Herschelů. Bude jím Williamova mladší sestra, která se také věnovala astronomii.
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.
Ne všechny hvězdy se chovají přesně podle kolonky, do níž spadají. Některé z hvězd například vykazují anomálie v chemickém složení, takové označujeme jako chemicky pekuliární. Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU vedl tým, který studoval hned dvojici chemicky pekuliárních hvězd v systému 50 Draconis. Práce ukazuje, že jde o velmi zajímavý systém, v němž se uplatňuje hned několik neobvyklých fyzikálních procesů.
Letošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu. Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze. Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.
Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.
Donald Kent SlaytonAutor: http://alien-ufo-research.com/astronaut_ufo_sightings/Dnes 13. června uplyne rovných dvacet let od úmrtí amerického vojenského letce a astronauta Donalda Slaytona. Zajímavé je, že ačkoli byl vybrán již do úplně první skupiny astronautů, do kosmu se dostal až o mnoho let později než šest jeho kolegů. Donald Slayton se narodil v městečku Sparta, ležícím na severu USA, ve státě Wisconsin. V útlém dětství se mu stala poměrně závažná nehoda, při které mu otcův žací stroj amputoval část levého prsteníčku. Do základní školy chodil v Leonu, střední pak navštěvoval ve svém rodném městě. I přes svůj tělesný handicap byl roku 1942 přijat do armádních leteckých sil a během 2. světové války absolvoval několik desítek bojových misí nad Evropou a Japonskem.
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Nejvýznamnější Prefátovo díloAutor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Millsova observatoř, kde J. Císař působilAutor: http://en.wikipedia.org/ Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom. Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
Christian DopplerJméno tohoto rakouského fyzika a matematika, od jehož narození letošního 17. března uplyne 210 let, je neodmyslitelně spojeno s jevem, popisujícím změny vlnové délky a frekvence v závislosti na pohybu vysílače a přijímače. Tento jev se na počest svého objevitele jmenuje Dopplerův.
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.Autor: Petr Vilgus.Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.
Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie.
Takto jev zachytil kanadský umělec Gustav HahnAutor: Gustav HahnPřed sto lety, 9. února 1913, bylo možné pozorovat zejména z východního pobřeží amerického kontinentu velmi neobvyklý jev. Co se týče přesného času, kdy měl být zaznamenán, je to poněkud problematické. Jedny zdroje uvádějí 21:05 východního standardního času, jiné tvrdí, že to bylo o deset minut později. Pokud tyto údaje přepočteme na světový čas, dostaneme 10. únor, 2:05 nebo 2:15. Někdy v tomto časovém rozpětí se na severozápadní části oblohy objevil jasný objekt, u kterého bylo po větším přiblížení možné pozorovat jakýsi ohon.
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
Astronaut Daniel Charles BrandensteinAutor: http://www.gottahaveit.comKulaté sedmdesáté narozeniny oslaví 17. ledna americký vojenský pilot a astronaut Daniel Charles Brandenstein. Uskutečnil čtyři lety raketoplánem a celkově strávil v kosmickém prostoru 32 dní, 21 hodin a 3 minuty. Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
