Dnes, 14. listopadu 2016, oslaví 60. narozeniny bývalý americký vojenský letec a astronaut Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox. Účastnil se pěti letů do vesmíru a celkově strávil na oběžné dráze Země více než 211 dní.
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován, mimo jiné, za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Ne všechny hvězdy se chovají přesně podle kolonky, do níž spadají. Některé z hvězd například vykazují anomálie v chemickém složení, takové označujeme jako chemicky pekuliární. Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU vedl tým, který studoval hned dvojici chemicky pekuliárních hvězd v systému 50 Draconis. Práce ukazuje, že jde o velmi zajímavý systém, v němž se uplatňuje hned několik neobvyklých fyzikálních procesů.
Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.
Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.
Letošního 18. července se dožívá těžko uvěřitelných devadesáti pěti let John Glenn, třetí Američan, který vzlétl do kosmického prostoru a první z nich, který se dostal na oběžnou dráhu kolem Země.
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Přesně před dvěma týdny, v sobotu 18. června, proběhly v Jindřichově Hradci oslavy významného půlkulatého výročí existence tamní lidové hvězdárny. Ač fyzicky malá, tak duchem i srdcem rozhodně obrovská hvězdárna s sebou nese cejch mnoha proměn za dobu její krušné historie. Je typickou ukázkou toho, co v našem státě museli vydržet či doslova vytrpět lidé, kterým na zachování hvězdárny tak moc záleželo. Není tedy divu, že oslav se zúčastnil i sám dr. Jiří Grygar, který pochopitelně na houževnatost těchto lidí s velkým důrazem apeloval.
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Právě dnes, 20. června 2016, oslaví 75. narozeniny německý fyzik a kosmonaut Ulf Merbold. Během své aktivní kariéry uskutečnil tři kosmické lety, při kterých pobýval na palubě dvou raketoplánů, dvou kosmických lodí Sojuz i orbitální stanice Mir.
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci zve širokou veřejnost na bohatý program k významnému půlkulatému výročí. V sobotu 18. června 2016 uplyne 55 roků od jejího založení. Program, který začne od 14 hodin, nabídne přednášky hned tří vzácných a významných hostů – Petra Horálka, Martina Jelínka a Jiřího Grygara – a bude přes další perličky plynule pokračovat k pozorování noční oblohy. Těšíme se na vás!
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.
Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.
Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie.
Letošního 12. května uplyne 75 let od úmrtí českého astronoma, matematika a geodeta Jindřicha Svobody, který se výrazně zasloužil o rozvoj československé geodézie a meteorické astronomie.
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a
