V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.
PhoenicidyAutor: BRAMONV článku o předpovězeném outburstu Phoenicid byla detailně popsána předpověď japonského astronoma Mikiyi Sata, která se týkala přdpokládané vysoké aktivity tohoto roje v letošním roce. S týdenním odstupem od této události je možné prezentovat předběžné výsledky pozorovací kampaně zaměřené na tento neobvyklý meteorický roj.
TLEAutor: Jakub KoukalVideokamery databáze EDMOND umožňují nejenom zachycení meteorů, ale také, při vhodné výšce zorného pole nad obzorem, zachycení přechodných světelných jevů (TLE – Transient Luminous Events). Jedná se o nadoblačné mezosférické blesky (Red sprites), které se obvykle nacházejí ve výškách mezi 50 až 90 km nad povrchem Země. Tyto přechodné světelné jevy byly dne 18. 10. 2014 zachyceny kamerami umístěnými na Observatório Municipal de Campinas „Jean Nicolini“ v brazilském federálním státě Sao Paulo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
