Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 - část 1.

Zajímavé bolidy v databázi EDMOND 2014 - část 1.

Bolid Autor: Jakub Koukal
Bolid
Autor: Jakub Koukal
Stále se rozšiřující pokrytí Evropy a Jižní Ameriky sítí videokamer pro sledování meteorů s sebou přináší kromě nárůstu celkového počtu zaznamenaných meteorů také vzrůstající počet zachycených velmi jasných meteorů (bolidů).

Úvod

Vzhledem k nastavení parametrů běžně používaných kamer se pak astrometrické měření a výpočty těchto bolidů stávají zcela odlišnými od výpočtů běžných meteorů. Nastavení kamer umožňuje běžně zaznamenat meteory do zdánlivé hvězdné velikosti +2,5 mag. Tyto bolidy, většinou s jedním nebo několika výbuchy, pak způsobují saturaci CCD čipu už od zdánlivé hvězdné velikosti kolem -2 mag. Samostatnou kapitolou jsou pak bolidy o zdánlivých magnitudách srovnatelných s Měsícem v úplňku (od –10 mag), které obvykle způsobí přesvětlení výsledného skládaného snímku a není tedy možné provést astrometrické ani fotometrické měření v běžně používaném programu UFO Analyzer (UFO Tools).

Zpracování bolidů

CCD kamery používáné v síti EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network) pracují běžně s analogovým signálem v televizní normě PAL B se snímkovou frekvencí 25,000 obr/s, kamery používané v síti BRAMON (BRAzilian Meteor Observation Network) pak pracují se signálem v normě PAL M (mutace normy NTSC) se snímkovou frekvencí 29,970 obr/s. Toto umožňuje následné oměření jasných bolidů klasickou metodou, což znamená, že pro astrometrické měření není využito zaznamenaného videa (jako v případě programu UFO Analyzer), ale měření je prováděno na jednotlivých snímcích - tedy z fotografií. Tato metoda umožňuje, kromě oměření atmosférické dráhy bolidu z dané stanice, také zjištění decelerace bolidu.

Bolid Autor: Jakub Koukal
Bolid
Autor: Jakub Koukal
Pro běžné měření v programu UFO Analyzer se používá tzv. maska, která je pro každou stanici typická a nezaměnitelná a v případě pevné instalace stanice umožňuje využití i pro případy, kdy v daný okamžik úkazu nebyl v zorném poli dostatečný počet referenčních hvězd pro provedení měření bolidu (např. oblačnost, svítání, soumrak, atd.). V programu AstroRecord, který je používán pro tyto netypické případy, je možné využít pro tvorbu masky hvězdné pole jak z počátečních snímků zaznamenaného videa (bez záznamu bolidu), tak také hvězdné pole z jiných videí v průběhu téže noci, případně z dalších nocí, kdy byly povětrnostní podmínky příznivé. Vzhledem k dosahu používaných CCD kamer je běžný počet referenčních hvězd mezi 30-100, přičemž je možné využít i invertovaného hvězdného pole (v šedé škále) - hlavně v případech přesvětleného pozadí (Měsíc, vysoká oblačnost, atd.). Ukázka takto upraveného snímku bolidu 20140218_204556 ze stanice Pilipovich (MeteorsUA) je na snímku vlevo. Stejně je takto možné provést měření zaznamenaného meteoru v případě porušení záznamu úkazu při nahrávání na pevný disk.

Bolid 20140212_055029

První velmi jasný meteor (bolid)v roce 2014 byl zachycen stanicemi Sao Sebastiao (Eduardo P. Santiago) a Mogi das Cruzes (Marco Mastria), které se nacházejí ve federálním státě Sao Paulo (Brazílie) a jsou součástí sítě BRAMON. Bolid byl zachycen 12. 2. 2014 v 5:50:29 UT a jednalo se teprve o 33 vícestaniční meteor, který byl zaznamenán v této síti. Obě stanice v tomto období používaly CCD kamery Samsung SCB 2000, které využívají snímkovou frekvenci 29,970 obr/s. Problémem těchto velmi citlivých kamer je obrovská saturace, která se projevuje již od zdánlivých magnitud meteorů kolem 0 mag. Pro zpracování takto jasných meteorů tedy není většinou možné použít tzv. půl snímky (interlacing), meteor je tedy analyzován s uvedenou základní snímkovou frekvencí. Souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže, patrné jsou výbuchy v průběhu letu, jejichž absolutní magnituda byla mezi -3 a -4 mag, ve výškách 57, 41 a 37 km nad povrchem Země.

Sao Sebastiao Mogi das Cruzes

Jednalo se o velmi pomalý meteor, ze stanice Sao Sebastiao trval úkaz 5,138 s s úhlovou rychlostí pouze 3,073 °/s, ze stanice Mogi das Cruzes byla doba letu meteoru 5,739 s s poněkud vyšší úhlovou rychlostí 3,672 °/s. Geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 6,9 km/s, proto (i vzhledem ke směru letu meteoru) byla zjišťována možnost tzv. re-entry některého ze satelitů nebo jejich fragmentů (Carlos A. di Pietro) na oběžné dráze Země, nicméně bez pozitivní shody. Orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a=0,755 AU, q=0,513 AU, e=0,320, i=7,911°, peri=12,128°, node=323,322°. Velmi zajímavě se jeví parametry začátku a konce dráhy meteoru v atmosféře, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 75,5 km, koncová výška HE pak 24,4 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 66,6 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA=248,1°, DEC=-0,6°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace

Bolid 20140218_204556

Bolid - fotometrie Autor: Jakub Koukal
Bolid - fotometrie
Autor: Jakub Koukal
Nejjasnější bolid, který byl doposud v roce 2014 zaznamenán, pochází z ukrajinské sítě MeteorsUA. Bolid zachytily stanice Prilyki, Kyiv a Pilipovich 18. 2. 2014 v 20:45:56 UT. Bohužel v tomto případě byla videa ze stanic Prilyki a Pilipovich poškozena, bylo tedy nutné provést astrometrii a fotometrii z těchto stanic na upravených fotografiích. Fotometrie ze všech stanic je uvedena na snímku vlevo, včetně časové osy. Pro výpočet dráhy meteoru nakonec nebyla použita data ze stanice Prilyki, a to z důvodu nízké přesnosti astrometrie (nízký počet srovnávacích hvězd). Absolutní magnituda tohoto bolidu byla -11,7 mag, souhrnné snímky z obou stanic jsou uvedeny níže.

Prilyki Kyiv Pilipovich

Geocentrická rychlost meteoroidu byla pouze 21,8 km/s, orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a=0,995 AU, q=0,338 AU, e=0,660, i=6,755°, peri=130,913°, node=149,878°. Velmi zajímavě se opět jeví parametry začátku a konce dráhy meteoru v atmosféře, počáteční výška unifikované dráhy HB byla 78,9 km, koncová výška HE pak 19,9 km, celková délka dráhy meteoru v atmosféře byla 140,3 km. Meteor patřil mezi sporadické s pozorovaným radiantem RA=166,9°, DEC=0,8°. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře a projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě jsou uvedeny níže.

2D projekce atmosférické dráhy Projekce dráhy meteoroidu včetně decelerace


Další zajímavé bolidy, mimo jiné opět z období tzv. Velké jarní díry, budou prezentovány v následující části.


Související:

/clanek/6290

/clanek/6356

/clanek/6476




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »