Srpen 2026 přinesl pohled na krásné výrazné zatmění Slunce a hned při dalším úplňku také na výrazné částečné zatmění Měsíce. Přestože Měsíc místy zakrývaly husté oblaky nasouvající se studené fronty, na většině míst se Měsíc zčásti ztmavený zemským stínem podařilo spatřit. Pohled na ukousnutý úplněk v podobě jakoby Měsíce v první čtvrti byl za svítání opravdu neobvyklou podívanou, jak dokazují i snímky našich čtenářů. Děkujeme za jejich vložení.
Aktuální dění na obloze
Fotogalerie: večerní zatmění Slunce
Výzkumy v AV ČR: Exotická rádiová vzplanutí vysvětlena
ČAM 07/2026: Srpková mlhovina
Pozorování hvězdné oblohy je činnost stará jako lidstvo samo. Odnepaměti se lidé snažili porozumět světu okolo sebe, zorientovat se v něm a přežít, přičemž střídání dne a noci znali důvěrně úplně všichni. Naučili jsme se podle hvězd plánovat setbu a sklizeň, určovat směr plavby a mnoho dalšího. V dnešní době už dokonce sami do vesmíru pronikáme a naše stroje nám umožňují zkoumat nebeská tělesa zblízka. Nic z toho by však nebylo možné, kdybychom se dlouhodobě nesnažili oblohu roztřídit a popsat - teprve pak totiž můžeme začít uvažovat nejen o tom, jak funguje, ale i proč.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
V pátek 28. srpna se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.
Astronomové poprvé objevili horkou vodní páru v okolí horkého veleobra typu B[e]. Objev ukazuje, že prostředí těchto extrémně horkých hvězd může být chemicky mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Díky velmi přesným infračerveným spektroskopickým měřením se podařilo nejen identifikovat molekuly vody, ale také zpřesnit představy o struktuře plynového disku, vývojového stádia hvězdy i její možné dvojhvězdné povaze. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU byla u toho.
Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda s označením S301 byla detekována pomocí zařízení VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO a při svém oběhu kolem černé díry o hmotnosti čtyř milionů hmotností Slunce dosahuje rychlosti 25 000 km/s. Přibližuje se k ní více než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
"Sojuz neruschimy respublik svobodnych..." Starší čtenáři pravděpodobně snadno odhalili první slova hymny dnes již neexistující země. A právě kolem této písně, jedné planetky hlavního pásu a s nimi spojených lidí, se odvíjí příběh, který nás čeká.
V srpnu se nejprve budeme podrobněji zabývat odběrem vzorků měsíční horniny sondou Luna 24. Vydáme se na oběžnou dráhu Marsu spolu se sondou Viking 2, k Měsíci s Lunar Orbiterem 1 a vyneseme družice pomocí rakety Ariane. Sonda Pioneer 7 nás dopraví do meziplanetárního prostoru, spolu s Explorerem 17 budeme sledovat polární záři a na závěr opět zamíříme k Měsíci s Lunou 11 a na oběžnou dráhu Země s českým Magionem 5.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Ve středu 12. srpna 2026 zasáhl většinu Evropy polostín vržený Měsícem. Nastalo částečné zatmění Slunce. Částí území Islandu a Španělska prošel dokonce úplný stín Měsíce a pozorovatelé se mohli na krátkou dobu ocitnout ve zvláštním pološeru doprovázeném úchvatnými pohledy. Úkaz byl u nás mimořádný jak svou výrazností, kdy zakryto bylo až 88 % slunečního kotouče, tak tím, že nastal těsně před západem Slunce. To nakonec zapadalo ještě výrazně zakryté. V článku najdete snímky zaslané do naší čtenářské fotogalerie. Děkujeme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Ve 4:09 SELČ vypadal z poloviny zakrytý Měsíc, jakoby se nacházel v první čtvrti. Pozorné oko by však zaznamenalo, že rozhraní tmy prochází úplně jinudy a stinná část byla lehce dočervena.
