Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Hvězdy samotné mohou z hustých a tmavých molekulárních mračen, ze kterých byly zrozeny, vytvořit obrovské a složité prachové skulptury. Nástroje, které hvězdy pro svoji jemnou sochařskou práci používají, jsou vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Teplo, které vytvářejí,...
Na tomto snímku z Hubble Space Telescope pořízeném krátce po prosincové servisní výpravě jasná prachová mlhovina dramaticky kontrastuje s tmavým prachovým mračnem. Mlhovina s katalogovým označením NGC 1999 je reflekční mlhovinou, jež září světlem odraženým od okolních hvězd. Na rozdíl od...
Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Hvězdy samotné mohou z hustých a tmavých molekulárních mračen, ze kterých byly zrozeny, vytvořit obrovské a složité prachové skulptury. Nástroje, které hvězdy pro svoji jemnou sochařskou práci používají, jsou vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Teplo, které vytvářejí,...
Na tomto snímku z Hubble Space Telescope pořízeném krátce po prosincové servisní výpravě jasná prachová mlhovina dramaticky kontrastuje s tmavým prachovým mračnem. Mlhovina s katalogovým označením NGC 1999 je reflekční mlhovinou, jež září světlem odraženým od okolních hvězd. Na rozdíl od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
