Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Hvězdy samotné mohou z hustých a tmavých molekulárních mračen, ze kterých byly zrozeny, vytvořit obrovské a složité prachové skulptury. Nástroje, které hvězdy pro svoji jemnou sochařskou práci používají, jsou vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Teplo, které vytvářejí,...
Na tomto snímku z Hubble Space Telescope pořízeném krátce po prosincové servisní výpravě jasná prachová mlhovina dramaticky kontrastuje s tmavým prachovým mračnem. Mlhovina s katalogovým označením NGC 1999 je reflekční mlhovinou, jež září světlem odraženým od okolních hvězd. Na rozdíl od...
Malá tmavá mlhovina vypadá blízko středu tohoto detailního teleskopického záběru osamoceně. Klínovitý kosmický obláček však leží v poměrně přeplněné oblasti vesmíru. Tato oblast je známá jako M16 nebo Orlí mlhovina je asi 7 000 světelných let daleko, plná zářícího plynu a vnořené hvězdokupy mladých...
Zdá se, že v tomto zaprášeném prostoru straší děsivé útvary, které plují nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě oblaka kosmického prachu viditelná ve slabě odráženém světle hvězd. Číhají daleko od vašeho okolí nad rovinou Mléčné dráhy na okraji komplexu molekulárních...
Zdá se, že v tomto prostoru plném drahokamů sídlí zlověstné útvary unášeny nocí v královském souhvězdí Kefea (Cepheus). Ty útvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu, která jsou jen slabě vidět odráženým světlem hvězd. Číhají daleko od nás v rovině Mléčné dráhy na okraji komplexu...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Zdá se jakoby toto hvězdnaté prostranství plující v noci královským souhvězdím Kefeus (Cepheus) obcházely strašidelné tvary. Ty tvary jsou samozřejmě mračna kosmického prachu slabě viditelná v matném odraženém světle hvězd. Číhají daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Hvězdy samotné mohou z hustých a tmavých molekulárních mračen, ze kterých byly zrozeny, vytvořit obrovské a složité prachové skulptury. Nástroje, které hvězdy pro svoji jemnou sochařskou práci používají, jsou vysokoenergetické světlo a rychlé hvězdné větry. Teplo, které vytvářejí,...
Na tomto snímku z Hubble Space Telescope pořízeném krátce po prosincové servisní výpravě jasná prachová mlhovina dramaticky kontrastuje s tmavým prachovým mračnem. Mlhovina s katalogovým označením NGC 1999 je reflekční mlhovinou, jež září světlem odraženým od okolních hvězd. Na rozdíl od...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů
