Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.
