Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
