Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
