Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Proč má tento velký kráter na Merkuru dva prstence a hladké dno? Nikdo pořádně neví. Neobvyklý útvar nazvaný kráter Vivaldi měří 215 kilometrů a počátkem tohoto měsíce jej při svém přeletu opět velmi detailně zobrazila sonda BepiColombo (ESA, JAXA). Velký kruhový útvar na kamenné planetě...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jednou z největších impaktních pánví, které vznikly v rané historii Sluneční soustavy dopadem tělesa o velikosti planetky. Tato pánev s mnoha útvary a zlomy na mozaice se zvýrazněnými barvami na základě obrazových dat družice Merkuru, kosmické sondy...
Poprvé byl zmapován celý povrch planety Merkur. Podrobná pozorování překvapivé kůry nejvnitřnější planety probíhají už od prvního průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru v roce 2008 a pak jejího navedení na oběžnou dráhu v roce 2011. Předtím většina povrchu Merkuru nebyla známa, jelikož byl...
Zvýrazněné barvy nejvnitřnější planety Sluneční soustavy jsou na tomto pěkném pohledu založeny na globálních obrazových datech z družice Merkuru MESSENGER. Lidské oko ovšem zřetelně barevné rozdíly takto nerozliší, nicméně ty jsou skutečné a ukazují na odlišné chemické, mineralogické a...
Rozsáhlá pánev Caloris na Merkuru je jedním z největším impaktních bazénů ve sluneční soustavě. Tento bazén vznikl v ranné historii sluneční soustavy dopadem velkého asteroidu, měří asi 1500 kilometrů a na této mozaice ve zvýrazněných barvách je vidět žlutě. Tyto obrazové údaje pocházejí...
Proč tento kráter na Merkuru vypadá jako pavouk? Když minulý měsíc kosmická sonda MESSENGER prolétala kolem planety Merkur, tak snímkovala části této Slunci nejbližší planety, které nebyly dosud pozorovány. Sonda MESSENGER nalezla na Merkuru při zobrazování středu velmi velké pánve Caloris...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
