Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Tato kosmická prachová mračna, která se vznáší zhruba 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odrážejí kombinované světlo hvězd v Mléčné dráze. Tomuto slaboučkému zjevení se říká mlhovina Anděl a je součástí rozsáhlého komplexu slabých a poměrně neprozkoumaných difúzních molekulárních...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
My zde v galaxii Mléčná dráha máme astronomická přední sedadla, abychom se mohli dívat, jak ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let spolu zápasí M81 a M82. Obě jasné galaxie jsou sevřené v gravitačním zápasu už několik miliard let a zde jsou zachyceny na hloubkovém teleskopickém...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Od těchto mračen kosmického prachu vznášejících se asi 300 světelných roků nad rovinou naší Galaxie se odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Prachové galaktické řasnaté mraky (cirrus) jsou slabé a tato kolektivně ozařovaná prachová mračna se obvykle nacházejí ve vysokých galaktických...
Tato kosmická prachová mračna, která se vznáší zhruba 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odrážejí kombinované světlo hvězd v Mléčné dráze. Tomuto slaboučkému zjevení se říká mlhovina Anděl a je součástí rozsáhlého komplexu slabých a poměrně neprozkoumaných difúzních molekulárních...
Spirální galaxie M31 (vlevo) a M33 jsou obě velkými členy Místní skupiny spolu s naší Mléčnou dráhou a od sebe je na obloze dělí asi 14 stupňů (28 úplňků). Tato širokoúhlá teleskopická mozaika zachycuje barevné podrobnosti spirálních struktur v obou galaxiích a zdá se, že obě hmotné galaxie...
My zde v galaxii Mléčná dráha máme astronomická přední sedadla, abychom se mohli dívat, jak ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let spolu zápasí M81 a M82. Obě jasné galaxie jsou sevřené v gravitačním zápasu už několik miliard let a zde jsou zachyceny na hloubkovém teleskopickém...
Tímto vznešeným panorámatem o rozměru 17 stupňů u jižní hranice hrdinského souhvězdí Perseus plují kosmická mračna plynu a prachu. Kolaborativní obraz nebe začíná vlevo modravými hvězdami v Perseu, ale oči přitahuje výrazně červená mlhovina NGC 1499. Je též známa jako mlhovina Kalifornie a...
Toto 4 stupně široké zorné pole vycentrované na Severku neboli na Polárku pokrývá část komplexního a poměrně neznámého difuzního prachového mračna, které se zvedá vysoko nad rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy. Kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy odráží prašný galaktický cirrus a odražené...
Toto kosmické prachové mračno, které se vznáší nějakých 300 světelných let nad rovinou naší Galaxie, odráží kombinované světlo hvězd Mléčné dráhy. Toto prašné zjevení, které třináctiletý syn astronoma Steva Mandela pojmenoval Andělská mlhovina, je součástí rozsáhlého komplexu slabých a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
