Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
