Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
