Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Tento barevný teleskopický pohled v hudebním severním souhvězdí Lyry odhaluje slabé vnější halo a jasnější centrální prstencovou oblast M57, populárně známou jako Prstencová mlhovina. Moderním astronomům je M57 dobře známou planetární mlhovinou. M57 s centrálním prstencem o průměru asi jednoho...
Astronomové na severní polokouli pohled na Prstencovou mlhovinu (M57) vzdálenou asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra dobře znají. Centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale na této pozoruhodně hloubkové expozici, která je výsledkem spolupráce a sloučení dat ze dvou...
Fragment C z drobící se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 přešel 8. května při svém rychlém pohybu pozemskou noční oblohou skoro přímo před Prstencovou mlhovinou M57 a před slabou spirální galaxií IC 1296. Na tomto krásném pohledu dělí jasnou hlavu fragmentu C od M57 pouhá 1/10 stupně a...
Jak se 8. května blížilo svítání, tak astronom Stefan Seip pozorně sledoval, jak se fragment C rozpadlé komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 blíží k Prstencové mlhovině M57 a ke slabé spirální galaxii IC 1296. I když se zdálo, že je tato trojice dostatečně blízko u sebe při této opravdu...
Tento nádherný nebeský pohled je zaměřen na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, na slavnou Prstencovou mlhovinu. Široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zachytila podrobnosti zhruba jednoho světelného roku uvnitř dobře známé mlhoviny, další zachytila překvapivě...
Slyšeli jste v poslední době hodně o planetách s prstenci? Tak posuďte tento nádherný pohled vycentrovaný na planetární mlhovinu M57 z naší vlastní Mléčné dráhy, slavnou Prstencovou mlhovinu. Tento široký pohled se skládá ze tří expozic: jedna zaznamenává podrobnosti vnitřního, zhruba...
Tento barevný teleskopický pohled do severního souhvězdí Lyra odhaluje slabé vnější oblasti kolem M57, která je známá pod populárním jménem Prstencová mlhovina. Zatímco moderní astronomové ještě pořád o M57 hovoří jako o planetární mlhovině, tak M57 o rozměru jednoho světelného roku není...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
