Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co se snáší zleva, je jen Měsíc ve velké dálce. Luna se zde jeví tak velká, protože je fotografována teleskopickým objektivem. To, co se pohybuje, je především Země, jejíž rotace způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za Mount Teide, sopkou na Kanárských...
Co svítí v noci? Té noci se objevila kombinace obvyklých i neobvyklých světel. Snad nejobvyklejší záře vycházela z Měsíce, potenciálně známého objektu. Téměř svislý sestup Měsíce v úplňku je důsledkem toho, že se pozorovatel nachází v blízkosti zemského rovníku. Při západu Měsíce vzduch a...
Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co se snáší dolů zleva, je jen vzdálený Měsíc. Luna se zde jeví tak velká, protože je fotografována teleskopickým objektivem. To, co se pohybuje, je většinou Země, jejíž rotace způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za horou Teide, sopkou na Kanárských ostrovech u...
Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co klesá zleva je jenom Měsíc ve velmi velké vzdálenosti. Luna se jeví tak velká, protože je fotografována přes čočky dalekohledu. Co se pohybuje je především Země, jejíž otáčení způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za Mount Teide, sopkou...
Západ Měsíce 1. ledna je zde zachycen na noční obloze nad mořem z přístavního města New Yorku. Přes závoj řídkých mraků svítí teplé měsíční světlo novoročního, asi 3 dny starého Měsíce ve fázi srpku. Asi 10 procent měsíčního kotouče je osvětleno. Na zamlžené městské obloze lze snadno...
Na této trochu ponuré scéně zapadá za oblouky opatství Whitby říjnový, nad obzorem zářící lovecký úplněk. Světlo Měsíce ozařuje pozemky i stěny ruin benediktinského opatství na útesu, ze kterého je z anglického yorkshirského pobřeží vidět Severní moře. Čtenáři románu Brama...
Když na klidné pobřežní vyhlídce minulé pondělí v Rio de Janeiro v Brazílii vycházelo Slunce, tak právě zapadal úplněk. Časné ranní zčervenalé sluneční paprsky v popředí osvětlují výběžek pobřeží jižního Atlantiku. Při pohledu na západ je plážistům dobře známá Ipanema a pod dvojitým...
Ranní pozorovatele ve východním Atlantiku přivítal 21. prosince nízko nad obzorem tmavý červený Měsíc při úplné fázi slunovratového lunárního zatmění 2010, které začalo téměř při západu Měsíce. Tento dobře komponovaný obraz geocentrické nebeské události se skládá z mnoha expozic, které...
Ta obloha vzbuzovala obrazotvornost. Minulý týden brzy zvečera obloha ozařující neozbrojené oko možná ještě víc ozařovala oko mysli. Neozbrojené oko mohlo vidět do mraků orámovaný západ Měsíce nad klidnou, reflektivní zátokou, se smrky olemovanými břehy, otevřenou...
Zdají se hvězdy u obzoru slabší? Ano, vzduch v atmosféře absorbuje a znovu vyzařuje světlo, takže čím větší je vzduchová hmota, přes kterou se dívá, tím slabší se objekt jeví. Obraz nahoře složený z několika snímků ukazuje tento jev téměř průhledné zemské atmosféry na hvězdách,...
Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co se snáší zleva, je jen Měsíc ve velké dálce. Luna se zde jeví tak velká, protože je fotografována teleskopickým objektivem. To, co se pohybuje, je především Země, jejíž rotace způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za Mount Teide, sopkou na Kanárských...
Co svítí v noci? Té noci se objevila kombinace obvyklých i neobvyklých světel. Snad nejobvyklejší záře vycházela z Měsíce, potenciálně známého objektu. Téměř svislý sestup Měsíce v úplňku je důsledkem toho, že se pozorovatel nachází v blízkosti zemského rovníku. Při západu Měsíce vzduch a...
Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co se snáší dolů zleva, je jen vzdálený Měsíc. Luna se zde jeví tak velká, protože je fotografována teleskopickým objektivem. To, co se pohybuje, je většinou Země, jejíž rotace způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za horou Teide, sopkou na Kanárských ostrovech u...
Tito lidé nejsou v nebezpečí. To, co klesá zleva je jenom Měsíc ve velmi velké vzdálenosti. Luna se jeví tak velká, protože je fotografována přes čočky dalekohledu. Co se pohybuje je především Země, jejíž otáčení způsobuje, že Měsíc pomalu mizí za Mount Teide, sopkou...
Západ Měsíce 1. ledna je zde zachycen na noční obloze nad mořem z přístavního města New Yorku. Přes závoj řídkých mraků svítí teplé měsíční světlo novoročního, asi 3 dny starého Měsíce ve fázi srpku. Asi 10 procent měsíčního kotouče je osvětleno. Na zamlžené městské obloze lze snadno...
Na této trochu ponuré scéně zapadá za oblouky opatství Whitby říjnový, nad obzorem zářící lovecký úplněk. Světlo Měsíce ozařuje pozemky i stěny ruin benediktinského opatství na útesu, ze kterého je z anglického yorkshirského pobřeží vidět Severní moře. Čtenáři románu Brama...
Když na klidné pobřežní vyhlídce minulé pondělí v Rio de Janeiro v Brazílii vycházelo Slunce, tak právě zapadal úplněk. Časné ranní zčervenalé sluneční paprsky v popředí osvětlují výběžek pobřeží jižního Atlantiku. Při pohledu na západ je plážistům dobře známá Ipanema a pod dvojitým...
Ranní pozorovatele ve východním Atlantiku přivítal 21. prosince nízko nad obzorem tmavý červený Měsíc při úplné fázi slunovratového lunárního zatmění 2010, které začalo téměř při západu Měsíce. Tento dobře komponovaný obraz geocentrické nebeské události se skládá z mnoha expozic, které...
Ta obloha vzbuzovala obrazotvornost. Minulý týden brzy zvečera obloha ozařující neozbrojené oko možná ještě víc ozařovala oko mysli. Neozbrojené oko mohlo vidět do mraků orámovaný západ Měsíce nad klidnou, reflektivní zátokou, se smrky olemovanými břehy, otevřenou...
Zdají se hvězdy u obzoru slabší? Ano, vzduch v atmosféře absorbuje a znovu vyzařuje světlo, takže čím větší je vzduchová hmota, přes kterou se dívá, tím slabší se objekt jeví. Obraz nahoře složený z několika snímků ukazuje tento jev téměř průhledné zemské atmosféry na hvězdách,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
