Co se to stalo s oblohou? Start rakety SpaceX minulé pondělí vytvořil nad částmi jižní Kalifornie a Arizony fotogenickou vlečku dýmu. Působivý start rakety z Vandenbergovy letecké základny poblíž Lompocu v Kalifornii chvílemi vypadal jako obří vesmírná ryba a byl tak jasný proto, že ho zezadu...
Co se stane, když s vesmírnou lodí narazíte do planetky? V případě kosmické lodi NASA DART a malé planetky Dimorphos, což se stalo minulý týden, dostanete pořádnou vlečku trosek. Cílem tohoto plánovaného nárazu byla planetární obrana, předvést, že je možné mírně změnit dráhu planetky tak, aby pokud...
Co je to za neobvyklé světlo na obloze? Dosti častá otázka, ale v tomto případě nejenže světlo byla jasné, ale pohybovalo se a zvětšovalo. Objevilo se zrovna, když astrofotograf se svým přítelem náhodou fotografoval most Zlatá brána v San Franciscu v Kalifornii proti docela předvídatelné...
Proč Enceladus chrlí led? Objev výtrysků, které chrlí vodní páru a led uskutečnila v roce 2005 družice Saturnu Cassini. Původ vody, která výtrysky napájí, ovšem zůstává předmětem výzkumu. Nejpravděpodobnější hypotéza říká, že zdroj může pocházet z podpovrchového moře, ovšem další...
Nad obzorem noční strany Saturnu je na snímku z kosmické sondy Cassini Sluncem osvětlený srpek Saturnova měsíce Enceladus. Snímek ze 13. srpna 2010 se při průletu kolem ledového měsíce dívá ke Slunci a na pohledu jsou vidět i vrstvy horní atmosféry Saturnu, které rozptylují sluneční světlo...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Dosud nejostřejší snímek Betelgeuse ukazuje, jak se tato mamutí hvězda pomalu vypařuje. Betelgeuse (vyslovuje se jako "bítldžús"), též známá jako Alfa Orionis, je jedna z největších a nejjasnějších známých hvězd. Tato hvězda je dobře známá oranžová stálice snadno viditelná neozbrojeným okem v...
Tento nádherný snímek Orionu ukazuje mladé hvězdy a kosmická mračna vodíku a plynu v tomto souhvězdí. Snímek pořídila 11. listopadu za hvězdami vedená kamera s filmem během asi 40 minutové expozice. Na snímku je Velká mlhovina v Orionu (poblíž centra), řetězec dobře známých mlhovin, který míří...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Na tomto snímku z kamer na palubě kosmické sondy New Horizons se nad horizont Jupiterova měsíce Io do výše 300 kilometrů zvedá vulkánem vyvržený komplexní oblak. Tím vulkánem je Tvashtar, který se vyznačuje jasnou září (asi na 1 hodině) na okraji měsíce, už za terminátorem, neboli za...
Co se to stalo s oblohou? Start rakety SpaceX minulé pondělí vytvořil nad částmi jižní Kalifornie a Arizony fotogenickou vlečku dýmu. Působivý start rakety z Vandenbergovy letecké základny poblíž Lompocu v Kalifornii chvílemi vypadal jako obří vesmírná ryba a byl tak jasný proto, že ho zezadu...
Co se stane, když s vesmírnou lodí narazíte do planetky? V případě kosmické lodi NASA DART a malé planetky Dimorphos, což se stalo minulý týden, dostanete pořádnou vlečku trosek. Cílem tohoto plánovaného nárazu byla planetární obrana, předvést, že je možné mírně změnit dráhu planetky tak, aby pokud...
Co je to za neobvyklé světlo na obloze? Dosti častá otázka, ale v tomto případě nejenže světlo byla jasné, ale pohybovalo se a zvětšovalo. Objevilo se zrovna, když astrofotograf se svým přítelem náhodou fotografoval most Zlatá brána v San Franciscu v Kalifornii proti docela předvídatelné...
Proč Enceladus chrlí led? Objev výtrysků, které chrlí vodní páru a led uskutečnila v roce 2005 družice Saturnu Cassini. Původ vody, která výtrysky napájí, ovšem zůstává předmětem výzkumu. Nejpravděpodobnější hypotéza říká, že zdroj může pocházet z podpovrchového moře, ovšem další...
Nad obzorem noční strany Saturnu je na snímku z kosmické sondy Cassini Sluncem osvětlený srpek Saturnova měsíce Enceladus. Snímek ze 13. srpna 2010 se při průletu kolem ledového měsíce dívá ke Slunci a na pohledu jsou vidět i vrstvy horní atmosféry Saturnu, které rozptylují sluneční světlo...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Dosud nejostřejší snímek Betelgeuse ukazuje, jak se tato mamutí hvězda pomalu vypařuje. Betelgeuse (vyslovuje se jako "bítldžús"), též známá jako Alfa Orionis, je jedna z největších a nejjasnějších známých hvězd. Tato hvězda je dobře známá oranžová stálice snadno viditelná neozbrojeným okem v...
Tento nádherný snímek Orionu ukazuje mladé hvězdy a kosmická mračna vodíku a plynu v tomto souhvězdí. Snímek pořídila 11. listopadu za hvězdami vedená kamera s filmem během asi 40 minutové expozice. Na snímku je Velká mlhovina v Orionu (poblíž centra), řetězec dobře známých mlhovin, který míří...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Proč by měl stín kouře raketoplánu po startu mířit na Měsíc? Počátkem roku 2001 při startu raketoplánu Atlantis, byly Slunce, Země, Měsíc a raketoplán v seřazení příznivém pro tuto fotogenickou koincidenci. Zaprvé, kouř z raketoplánu vrhá dlouhý stín, takže denní doba musí být buď...
Na tomto snímku z kamer na palubě kosmické sondy New Horizons se nad horizont Jupiterova měsíce Io do výše 300 kilometrů zvedá vulkánem vyvržený komplexní oblak. Tím vulkánem je Tvashtar, který se vyznačuje jasnou září (asi na 1 hodině) na okraji měsíce, už za terminátorem, neboli za...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
